Starosta hasičů Martin Bartoš se nestačil v kuchyni ani otáčet, sám smažil křupavou pochoutku pro strávníky u jedenácti stolů v hasičské zbrojnici, někteří si bramboráky a zeláky odnášeli na dětské hřiště před zbrojnici, nebo rovnou domů. Většina ale dala přednost společnému posezení s přáteli.

„Návštěvnost je zhruba třicet až padesát kilogramů brambor, když to počítám na kila, která zpracujeme. Tajný recept nemáme, všeho musí být podle oka, přiměřeně, samozřejmě, mezitím je potřeba ochutnávat,“ směje se starosta hasičů Martin Bartoš a dodává, že sám si dá během smažení jeden dva, a pak je nechce týden vidět.

Další variantou jsou takzvané zeláky, s přísadou kyselého zelí, v porovnání s bramboráky se v Křovicích sní zhruba padesát na padesát procent.

Strávníkům záleží také na křupavosti bramboráků.

„Včera jsme to tady připravovali, loupali jsme brambory, cibuli, česnek. Doma bramboráky moc nedělám, dělá je syn. Dala jsem si tady zatím dva, pak uvidíme. Já mám ráda hlavně tu křupavou kůrčičku okolo, vnitřek dávám manželovi,“ prozradila místní hasička Dana Michlová.

Definitivní tečku za letošní kratší zimní sezonou obstaraly v Říčkách tradiční Bafuňářské závody. A ani tolik nevadilo, že se musely obejít bez sněhu.
S lyžemi i bez sněhu. Na Bafuňářské závody do Říček zavítal Rampušák i Krakonoš

Smažená pochoutka ze strouhaných brambor se připravuje od doby, kdy se u nás začaly sázet brambory.

Pro své rozšíření se bramborák těší různým pojmenováním na celém území naší republiky, například kramflek, bandorák, erteplák, křapáč, vošouch, bramborka nebo cmunda. Název sejkory náleží bramborákům pečeným na sucho přímo na plotně.

Tradiční bramborák patří do české kuchyně, s gulášem, masovou směsí, uzeným masem nebo jen samotný je klasická hospodská pochutina skvěle se hodící k čepovanému pivu.

Mohlo by vás také zajímat: Mrkněte, jak to vypadalo těsně před zahájením sezony na doudlebském zámku

Zdroj: Deník/Jana Kotalová