Ostatní pivovary se ale konkurence nebojí, o tu prý zde vůbec nejde.

„Mini pivovary stále přibývají, a to v celé republice, což je dobře, protože přispívají ke zpestření sortimentu a dokáží nabídnout zákazníkům i řadu netradičních piv.

Tyto pivovary zásobují menší okruh odběratelů, hlavně blízké okolí,“ potvrzuje Milan Vedra z dobrušského pivovaru.

Ten dodává, že jako jedni z mála, pivo vyrábí ze svého vlastního sladu. V Dobrušce chystají také novinku, a to Kačenčinu velikonoční čtrnáctku.

V Rychnově to vidí podobně, čím více malých pivovarů, tím lépe.

„Před rokem 1948 mělo každé město svůj pivovar, takže v tom rozhodně nevidím žádný problém. Každý pivovar vyrábí své ojedinělé pivo,“ podotýká Tomáš Konvalina z rychnovského pivovaru.

Ten se snaží nadále rozšiřovat, v Rychnově přibudou například dva nové pivní tanky.

Přestože potštejnský řemeslný pivovar ještě není v provozu, jeho zakladatelé nemají strach, že by mezi ostatními byli pouze do počtu. O pivo se prý zajímají už delší dobu, vařili si ho dokonce i doma.

„Pivo chutnalo nám i našim známým, proto jsme rozhodli rozjet výrobu ve velkém. Když jsme začali hledat objekt, kde by se dala naše vize zrealizovat, dostali jsme tip na budovu starého zámeckého pivovaru v Potštejně. Nevyužívaný objekt byl pro nás díky své historii a poloze jasnou volbou,“ prozradil Jiří Andrš z právě rostoucího pivovaru.

Tři zakladatelé potštejnského rostoucího podniku se zajímali i o historii původního pivovaru.

Zjistili však, že materiálů dokládajících historii vaření piva v Potštejně je poskrovnu. Navazovat na tradici by ale prý stejně ani nešlo. Technologie výroby se od té doby značně změnila.Aplikovat původní receptury a postupy tak prakticky nelze. Proto se to nedá moc srovnávat s historií. „Při výrobě nás baví hlavně rozmanitost pivních stylů, je to prostě náš koníček," prozrazuje sládek budoucího pivovaru Jakub Sychra.

Návštěvníci se dočkají už v létě

V Potštejně budou vyrábět pivo nepasterizované a nefiltrované, které je určeno k rychlé spotřebě a musí se uchovávat v chladu. V současnosti se dokončuje hrubá stavba pivovaru. Zbývá dodělat interiéry a nainstalovat technologii pro výrobu zlatavého moku. Přáním zakladatelů je, aby byl pivovar přístupný pro veřejnost již v letní sezóně.

I zde zastávají názor, že konkurence u malých pivovarů prostě není.

„Vzhledem k objemům výroby u malých pivovarů, je velikost pivního trhu doslova obrovská, malý pivovar je pouhým nepatrným článkem. Pro malé podniky je velikou výhodou, že mohou sázet právě na svůj region, kvalitní suroviny a méně tradiční pivní styly," dodává Jakub Sychra.

Malé pivovary musí pracovat pod přísným dohledem, nevyhnou se pravidelným hygienickým kontrolám a neustále musí dodržovat čistotu.

Někteří se snaží vracet k původní tradici. „Při obnově pivovaru jsme se vrátili k tradici. Protože vycházíme z původních receptů, vyrábíme pivo, které je velice podobné tomu, které zde vařilo před sto lety," ujišťuje Tomáš Konvalina z rychnovského pivovaru.

Zlatavý mok na Rychnovsku má mnoho příznivců, regionální pivo si zde vybudovalo už svou tradici. Pivo dokáží ocenit ale i odborníci.

Například rychnovská dvanáctka Kněžka získala v letošním roce druhé místo na Pivexu. Dobrušské pivo dosáhlo ocenění na soutěži Pivní pečeť, s dvanáctkou obsadili první místo a s patnáctkou byli druzí.