Obce, které usilují o poldrO suchý poldr v Mělčanech usilují například České Meziříčí, Pohoří a samozřejmě i Mělčany.

Zatím marně – už šestnáct let. Od povodní, které v roce 1998 pustošily obce v regionu.

Poldr byl měl být navržen tak, aby zadržel stoletou vodu, z nádrže by pak vytékalo takové množství vody, které by koryta hravě zvládla.

Mělčany ale nejsou jedinou lokalitou spadající pod Dobrušku, která je ohrožena povodněmi. Další z nich jsou například Pulice.

Marcela Hausvaterová,Agentura ochrany přírody a krajinyZáměr, který je výsledkem letitých jednání, považuji za elegantní kompromisní řešení. Z pohledu ochrany přírody by totiž byla nejvhodnější nulová varianta. Tady je však nutné zohlednit i jiné zájmy. Stálá vodní nádrž pro nás ale byla nepřijatelná, protože by trvale zlikvidovala tamní zachovalé biotopy. Ty jsou cenné díky velkým populacím vranky a mihule. V případě povodní budou sice rovněž zasaženy, ale bude to jen na přechodnou dobu. Zásahem do přirozeného stavu bude samozřejmě i samotná stavba tohoto díla.

Obce na Rychnovsku, které v roce 1998 zasáhly ničivé záplavy, čekají již šestnáct let na účinná protipovodňová opatření.

Jenže ta stále nepřicházejí. Jedná se především o suchý poldr v Mělčanech. Státní podnik Povodí Labe v Hradci Králové v pondělí podal žádost o územní rozhodnutí na výstavbu právě suchého poldru v Mělčanech. „Žádostí se bude zabývat stavební úřad v Dobrušce,“ prozradila mluvčí Povodí Labe Jana Buriánová.

Povodí původně plánovalo, že v Mělčanech vyroste údolní nádrž. Někteří ze starostů ohrožených obcí by byli s touto variantou spokojenější. Většina z nich však tvrdí už jediné: Dejte nám alespoň nějaké protipovodňové opatření.

Místní lidé totiž s každým odtáváním sněhu či větším a prudkým deštěm trnou hrůzou.

Poldr tu podle nich měl už dávno stát. Po tolika letech zůstávají skeptičtí. „Je to šestnáct let, co se to dokola řeší, a nic se doposud nezrealizovalo. Jediné naše protipovodňové opatření v tuto chvíli je ochranná hráz a místní hasiči, kteří hlídají hladinu vody. Vykupování pozemků a případné vyvlastňování se může táhnout několik let,“ svěřuje starosta Pohoří Zdeněk Krafka. Dle jeho slov se začne radovat teprve až ve chvíli, kdy se opravdu začne stavět.

Podání žádosti o stavební povolení je naplánováno na příští rok, stavba by mohla začít nejdříve v roce 2017, dokončená by mohla být v o dva roky později – tedy téměř dvacet let po ničivých povodních.

Náklady na stavbu suchého poldru

odhadují na 530 milionů korun. Stavbu suchého poldru povodí připravuje od roku 2001, kdy padlo rozhodnutí, že je to vhodnější řešení než údolní nádrž.

„Zatopená plocha bude při maximální kapacitě poldru tvořit území o rozloze pětapadesát hektarů. Hráz poldru překonávající údolí o šířce přibližně pěti set metrů bude vystavěna zhruba tři kilometry nad městem Dobruška," uvedla mluvčí povodí.

Letos v květnu a červnu povodí vytyčilo hranice pozemků pro trvalé zábory, začala jednání o možnostech náhradní výstavby s vlastníky stávajícího rodinného domu v zátopovém území, který by měl být v rámci stavby suchého poldru zdemolován.

Dalším krokem bude jednání s vlastníky pozemků pro využití zeminy potřebné pro stavbu hráze, následovat bude příprava stavby pokračovat řešením majetkoprávních vztahů k pozemkům dotčených umístěním stavby, výběrem projektanta a zpracováním projektové dokumentace pro stavební povolení.

Zástupci obcí usilují o stavbu poldru dlouhá léta.

„Samozřejmě budeme nadále podporovat, aby mělčanský poldr co nejdříve vznikl.

Povodně v roce 2008 byly opravdu ničivé. Je třeba zde zajistit dostatečnou protipovodňovou ochranu. Budeme samozřejmě rádi, když se v roce 2017 opravdu začne stavět, i když to ukáže až následné vykupování pozemků," vysvětluje starosta Dobrušky Petr Tojnar.