Symbolem sametové revoluce je pochopitelně Praha, kde se věci daly do pohybu. Ale ani Rychnovsko nestálo mimo dění, i zde lidé projevili svou vůli a touhu vymanit se ze čtyřicet let trvajícího období socialismu.

Obavy byly pocitem, který mnoho lidí v prvních dnech po 17. listopadu ovládal. „Někteří se dívali zpoza rohu, zpoza stromu. Báli se, že je někdo natočí, že budou mít problém," poznamenává Petr Dvorný, jeden z prvních lidí, kteří „dělali revoluci" v Rychnově nad Kněžnou.

„V podstatě jsme to ani neměli v plánu. Uvědomili jsme si však, že tady nikdo jiný „revoluci neudělá", tak jsme se do toho vložili my," popisuje s nadsázkou. Petr Dvorný byl jedním z prvních lidí, kteří veřejně v Rychnově proti komunistickému režimu vystupovali.
„Vždycky jsem říkal, co si myslím. Teď jsem to však mohl říct veřejně. Byl jsem moc šťastný, že se konečně něco změní. Na rozdíl od mnoha mých vrstevníků jsem věděl, v čem žijeme," vypráví.

Vzniklo Občanské forum v Rychnově. V okresním městě se začalo demonstrovat až po 17. listopadu. Lidé se na náměstí sešli například ve čtvrtek 23. listopadu kolem 16. hodiny. Následovaly ale i další akce, včetně generální stávky, která se konala 27. listopadu a zapojilo se do ní mnoho podniků a zaměstnanců. Společná demonstrace odpůrců režimu i komunistů se konala 26. listopadu. „Začali demonstrovat a komunisti udělali konkurenční demonstraci," vzpomíná se smíchem.
„Řekl jsem jim, že je přece zbytečné stavět vedle sebe dvě pódia. Domluvíme se a budeme to dělat najednou," popisuje Petr Dvorný.

„Záchytka, záchytka," znělo rychnovským náměstím. Tato slova skandoval dav na jednoho z rychnovských představitelů komunistického režimu.

„Z pódia lidem hlásal o tom, že se přece nemají tak špatně. Byl to však ožrala, a když jsem ucítil, že z něj „táhne" , poznamenal jsem, že by k veřejnosti neměl promlouvat opilý. Lidé začali skandovat," vzpomíná Petr Dvorný na další z úsměvných příhod.

Listopadové dny byly hektické. Dělo se tolik věcí, tolik změn. Lidé i nejrůznější instituce vydávali prohlášení, psací stroje „jely" na plné obrátky. (Občanskému fóru v Rychnově ho dokonce zapůjčil Městský národní výbor. Později byly Občanskému fóru přiděleny i nebytové prostory).
Někteří lidé podle aktérů demonstrací v okrese jen „převlékli" kabát. O tom ví své i Petr Dvorný, který při revoluci na Rychnovsku veřejně vystupoval:„Vychcánci byli všude a vždycky," krčí rameny.

Společnost však v tomto období držela pospolu. Bývalý místostarosta Kostelce nad Orlicí Luboš Lerch vzpomíná, jak po 17. listopadu ve městě založili Občanské fórum.

„Obcházeli jsme fabriky a přesvědčovali jejich zaměstnance, aby se přidali ke generální stávce," vypráví.
Tenkrát ho prý překvapilo, že se jí zúčastnili všichni. „Já osobně jsem se držel trochu vzadu, tedy ve vyjednávání s lidmi. Měl jsem dlouhé vlasy a vzhledem k tomu, že o takových lidech režim hovořil jako o živlech, nechtěl jsem jim nahánět hrůzu," popisuje s úsměvem. „Pro mě bylo tehdejší dění neobyčejné překvapení. Nečekal jsem, že by se taková situace obešla bez násilností," říká Luboš Lerch. Vzpomíná, jak čekal, že kolem sebe budou komunisti „mlátit". „Nakonec se ukázalo, že se báli víc než my," dodává.