Nadprůměrně teplé dubnové dny lákají na procházky přírodou. V lesích a na loukách však číhá neviditelné riziko na každém kroku. Díky ideálním podmínkám se probudila klíšťata. Podle odborníků budou právě následující dny pro „řádění“ titěrných cizopasníků ideální. „V současnosti se mohou lidé setkat s klíšťaty prakticky kdekoliv – v lesích, travnatých a křovinatých porostech, parcích, zahrádkách,“ upozorňuje za Krajskou hygienickou stanici Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí.

V kraji se již objevily první případy nákazy zákeřnou lymeskou boreliózou, která spolu s klíšťovou encefalitidou patří mezi nejčastější nemoci přenášené klíšťaty.

„Evidujeme v kraji 15 případů lymeské boreliózy,“ dodala Veronika Krejčí s tím, že do aktuální statistiky se mohly kvůli dlouhé inkubační době zapsat i některé případy z loňského roku.

O tom, že klíšťata začínají mít žně a v následujících dnech a týdnech budou pro návštěvníky lesa znamenat stále větší a riziko, svědčí i první případy výskytu boreliózy v podhůří Orlických hor.

„Letos se již objevilo zhruba pět pacientů s boreliózou,“ uvedla lékařka – specialistka na přenosné choroby Marie Valášková, která dodala, že právě Rychnovsko je specifickým regionem, kde se vyskytují takto infikovaná klíšťata.

Nákazu klíšťovou encefalitidou, lidově klíštěnkou, zatím na jaře lékaři v Královéhradeckém kraji nezaznamenali. Přesto odborníci před touto virovou nemocí varují a doporučují preventivní očkování.

Nacházející květnové dny a týdny budou pro klíšťata ideální dobou, pro lidi pak v přírodě zároveň jedním z nejrizikovějších období.

Český hydrometeorologický ústav totiž hlásí, že do konce tohoto pracovního týdne se bude takzvaná aktivita klíšťat na stupnici od jedné do deseti pohybovat na stupni osm. Lidem tedy hrozí velké riziko a pravděpodobnost, že si z procházky po lese či louce odnesou nechtěného cizopasníka, je velmi vysoká. Nicméně podle předpovědi mají být klíšťata ještě větší hrozbou o nadcházejícím víkendu. Odborníci totiž předpokládají devátý stupeň, který znamená nejvyšší riziko aktivity klíšťat.

Kromě tradičně známých nemocí mohou být ve výjimečných případech klíšťata přenašeči i babesiózy, anaplazmózy, ehrlichiózy, klíšťové návratné horečky a dalších chorob.

Klíšťata začínají mít žně. Odborníci doporučují preventivní očkování

Nejčastější klíšťaty přenášenou chorobou je lymeská borelióza. Proti tomuto bakteriálnímu onemocnění v současnosti neexistuje očkování. Nemoc se tak pouze léčí, a to antibiotiky.

Nejdůležitější je však přijít včas k odborníkovi. Jejich rada zní jasně: pokud je zarudnutí větší než pětikoruna, je na čase návštěva lékaře. Podstatné je však vědět i to, že skvrna se po bodnutí boreliózu přenášejícím hmyzem nemusí nutně vytvořit jenom kolem místa vpichu.

Strašákem je klíšťová encefalitida

Častým strašákem je také virové onemocnění klíšťová encefalitida, lidově klíšťovka.

„Zhruba devět procent klíšťat v České republice vykazuje pozitivitu na přítomnost borelií, a zhruba jedno procento viru klíšťové encefalitidy,“ doplnila za hygieniky Veronika Krejčí s tím, že přestože Královéhradecký kraj patří k nejméně postiženým krajům, Česká republika je v oblasti proočkování proti encefalitidě na chvostu Evropy.

Odborníci se proto shodují, že jedinou možností v boji proti druhé nejčastější chorobě přenášené klíšťaty je očkování.

„Očkování je přitom nejúčinnější prevencí, protože specifická léčba zatím neexistuje a ta současná pouze mírní příznaky zákeřného onemocnění,“ dodala Veronika Krejčí.

Tento druh prevence má však své limity. A to zejména u dvouletých dětí, která podstupují ve svém věku i jiná očkování. Jinak žádná omezení neplatí. Vakcínu podává obvodní lékař a zdravotní pojišťovny hradí velkou část její ceny.

Kloš jelení. Útočí ze vzduchu, jeho kousnutí bolí

Východní Čechy - Jejich kousnutí nepříjemně bodne a setřást je z oděvu není žádná legrace. Řeč je o kloši jelením. Lidé mu přezdívají létající klíště a klíštěti je skutečně podobný.

Na rozdíl od něj má však křídla. Ta mu při sání krve z těla hostitele odpadají a dále se pohybuje pomocí šesti nožek s ostrými drápky, proto je tak těžké ho setřást z oblečení. Plácnutí jako u komára je zbytečné, protože kloš je odolný a k zabití se musí vyvinout větší síla - například ho rozemnout mezi prsty.

Kloš jelení je v posledních letech přemnožený a nepříjemné zkušenosti s ním má snad každý houbař. Přestože největší zájem má o krev jelení nebo srnčí zvěře, nepohrdne psem ani člověkem. Štípe, když se dostane například pod oblečení, nebo do vlasů. Lidskou krev nepije, jeho štípance ale svědí i několik týdnů. Zatím se neprokázalo, že by kloš jelení přenášel jakoukoliv nebezpečnou nemoc.

Babské rady: Repelent z rozmarýnu, sáček fenyklu, pití piva. Fungují?

Východní Čechy - Rady, jak odradit klíšťata nebo jak se co nejbezpečněji zbavit těch již zakousnutých, se předávají v rodinách z generace na generaci. Podle odborníků však nejsou příliš účinné. Ti doporučují především repelenty nebo také horkou sprchu, která po příchodu z přírody může i trochu přichycené klíště spláchnout bezpečně do odpadu. Milovníci lesa však na babské rady nedají dopustit. Oblíbený je například repelent z rozmarýnu, na který se použije jeden sáček sušené byliny, litr vody a dvě lžíce vinného octa.

Účinný by měl být i česnek. Doporučuje se jím natřít, tento pach by měl klíště odradit. V posledních letech se na internetu rozšířil recept na takzvaný fenyklový zázrak. Na jeho výrobu je potřeba sáček fenyklu trochu roztlouci paličkou na maso a asi tak polovinu dát do textilního sáčku, kapesníku či staré ponožky. Stačí vzít do kapsy, když půjdete do lesa. Podle řady houbařů funguje. Stejně jako užívání vitamínu B, který je obsažen například v pivu.

Ať už budete nanášet podomácku vyrobený repelent nebo ten z obchodu, ideálně ho natřete na holé tělo i na oblečení. Doporučuje se věnovat pozornost hlavně místům od kolen dolů.