Ve čtvrtek především v železničních stanicích tyto nápisy přímo bily do očí. Vlaky se na čtyřiadvacet hodin zastavily, rychnovský region nevyjímaje. Nicméně České dráhy zastoupila na některých trasách náhradní autobusová doprava.

Jenže ouha. Zájem? Mizivý. Byli lidé o této možnosti špatně informováni, zvolili jiný způsob dopravy, nebo zůstali doma?

Dlouho jsem byl sám přesvědčený, že při cestě do zaměstnání – obvykle jezdím právě vlakem – tentokrát budu muset využít vlastní vozidlo. Ve středu večer jsem však narazil na informaci o zavedení alternativní dopravy, kdy mě náhradní autobus mohl dovézt na místo určení. Proč ne, řekl jsem si, aspoň ušetřím za benzin.

Z krajské metropole autobus odjížděl o pět minut dříve než obvyklý vlak, takže nebyl problém. Legrační byl pohled na liduprázdnou nádražní halu, kterou jsem prošel ke stanovišti náhradní dopravy. Ovšem tam stáli jen dva lidé. Oba se navíc zajímali o to, kam jedu – byli to zjevně místní pracovníci.
Šokovalo mě to v porovnání s davovým šílenstvím, na které jsem na tom samém místě zvyklý každé ráno. Nakonec přišli další dva mladíci, po chvíli odjeli jiným směrem.

Se zpožděním osmi minut přijíždí kýžený autobus ve směru Rychnov nad Kněžnou. Už je mi jasné, že pojedu sám. Nic na tom nezměnila ani první zastávka. Na druhé přistoupil opět jediný člověk, shodou okolností známý, v klimatizovaném kolosu jsme se sami skutečně ztráceli. Autobus mezitím nabíral další minuty zpoždění. S ohledem na hustou dopravu v ranní špičce a zajíždění k nádražním budovám po cestě se ani nebylo čemu divit.
Dozvídám se, že nezájem cestujících se projevoval již od časného rána, kdy náhradní doprava na vybraných trasách začala jezdit.

Situace nebyla o mnoho lepší ani v Týništi nad Orlicí, kde to ráno jinak také vcelku vře. Tam už jsme s ohledem na narůstající zpoždění rezignovali, spolucestujícím jsem se nechal do cíle dovézt rychlejší formou – osobním vozidlem, které jede přímo a nekupí zpoždění. To mimochodem v Týništi u autobusu činilo již patnáct minut.

Možná i dobře, že dosud nevím, o jak dlouho později přijel kupříkladu tento autobus do Rychnova. Zpoždění se navíc utěšeně musela v dalším průběhu dne kupit, neboť v obou výchozích stanicích se vozidlo pouze otáčelo a ihned mířilo opačným směrem nazpátek. Ani jsem příliš nevěřil tomu, že v dalším průběhu dne by takový autobus mohl jet třeba plný.

Snad se mohla nabízet i humorná úvaha, jestli náhodou kromě dopravců nestávkovali také cestující.