Proč ve hře zazněl právě název městečka Opočno? "Zřejmě jsem na tom zapracoval bezděky, páni kolegové mně asi chtěli udělat radost," svěřil se mi v jednom z rozhovorů Miloň Čepelka, který v Opočně vyrůstal a v Hospodě na mýtince bravurně ztvárnil falešného hraběte Ferdinanda von Zeppelina.

Spolu se Zdeňkem Svěrákem, Jiřím Šebánkem a Ladislavem Smoljakem stál u zrodu Divadla Járy Cimrmana. Už v Opočně poprvé přičichl k jevištním prknům a jako student toužil stát se hercem: "Koketoval jsem s myšlenkou, že bych mohl jít na AMU. Po maturitě mně to naštěstí vymluvili zaprvé rodiče, zadruhé profesoři. Když jsem pak změnil touhu po herectví za touhu po dramaturgii, zjistili jsme, že na tento obor berou všeho všudy dva lidi z celé republiky. Bylo jasné, že to je beznadějné. Takže jsem šel na Vysokou školu pedagogickou."

Láska k divadlu měla v jeho rodině své kořeny. Už rodiče prý za svobodna v Pohoří hráli ochotnické divadlo.

Miloň má své první divadelní krůčky spojené s Opočnem, kam se šest neděl po narození s rodiči z Pohoří přestěhoval. A dům, v němž strávil dětství a a dospívání, je vlastně jeho domovem dodnes. Rád se sem vrací: "V Kodymáku jsem poprvé stál na jevišti a taky jsem tam pomáhal jako student, už od měšťanky. Chodil jsem číst do loutkového divadla role. Opočno je pěkné město, malé, útulné. Mám to tady rád všechno. Vůbec rád mám Švamberk, ten kopec dolů ke Zlatému potoku."

Tuhle kuriozitu objevíte v muzeu v Kuksu. Motocykl Járy Cimrmana.Tuhle kuriozitu objevíte v muzeu v Kuksu. Motocykl Járy Cimrmana.Zdroj: Deník/Jana Kotalová

Na Vysoké škole pedagogické se Miloň Čepelka setkal se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem. Učil v Novém Kníně, kam dostal umístěnku, ale v roce 1961 nastoupil na místo redaktora do Československého rozhlasu. Tehdy už tady pracoval Jiří Šebánek a sem Miloň Čepelka přivedl Zdeňka Svěráka. V Československém rozhlase pak vznikly přenosy z imaginární nealkoholické kavárny U Pavouka, které Svěrák připravoval spolu s Jiřím Šebánkem a jazzmanem Karlem Velebným. 16. září 1966 se v něm poprvé objevila postava Járy Cimrmana, tehdy ještě představená jako řidič parního válce u národního podniku Stavby silnic a železnic v Hradci Králové a také jako amatérský sochař, jenž v nafukovací hale vinárny U pavouka vystavuje vytvořené naivní exponáty - předměty, které přejel svým parním válcem.

Už 29. října téhož roku se uskutečnila první schůzka Společnosti pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana, kde padlo rozhodnutí o založen Divadla Járy Cimrmana. Zúčastnili se jí Zdeněk Svěrák, Jiří Šebánek, Miloň Čepelka a Ladislav Smoljak. 23. prosince 1966 pak zazněla ve vysílání z vinárny U pavouka zpráva, že Evžen Hedvábný nalezl při budování krbu ve své chatě v Liptákově kovanou truhlu. Její obsah byl prý při pokusu o otevření pyrotechnikem Šťáhlavským rozmetán. V následujících letech potom z postupně obnovovaného, detonací poničeného materiálu začala na povrch vyplouvat osobnost Járy Cimrmana tak, jak ji známe dnes, českého, ve své době zneuznaného génia.

Exponáty spojené se jménem Járy Cimrmana můžete vidět i na východě Čech. Třeba v muzeu v Kuksu objevíte motocykl Járy Cimrmana s automatickou převodovkou a dalšími zlepšováky. V letohradském muzeu je dokonce vystavená zakoupená polovina vybavení z vídeňského bytu Cimrmanových, kde návštěvníci spatří nejen průřez peřinou a postelí. Muzeum seznamuje s vynálezy, cestovatelskou a výtvarnou činností tohoto velikána. Část expozice se věnuje činnosti Divadla Járy Cimrmana a Cimrman má ve městě nejen svůj pomník, ale dokonce i uličku.