Novou tvář mu dodávají postupně rekonstruované památky v centru městečka. K těm zatím posledním patří kaplanka v sousedství děkanského úřadu a kostela Nejsvětější Trojice. "I na ně dojde," říká správce zdejší farnosti Filip Foltán.

Ještě před rokem byl na kaplanku na Trčkově náměstí v historickém centru Opočna smutný pohled. Na její střeše bujel mech, stěny i dveře byly oprýskané… Rekonstrukce v posledních měsících ji změnila k nepoznání. "Tady býval dřevník, příčka byla posunuta trochu dál, bylo tady uhlí, binec," popisuje dřívější stav správce farnosti Filip Foltán, pro něhož se nově upravená kaplanka stane na čas domovem.

Upozorňuje přitom na její zadní stěnu. "Tady vzadu vede spojovací chodba zámku s letohrádkem, ke které byly přidány chlévy. Někdy kolem roku 1840 se mluví o tom, že tu byla prasata. Teď tu budu já," říká s úsměvem a zve na prohlídku.

Filip Foltán působí v Opočně od července roku 2020. "Opočno je nádherné město, jsem tu strašně rád. Pociťoval jsem ve dvou farnostech, že jsem hrdý na to, že tam jsem. Opočno je jedno z nich. Původně pocházím ze západního Slovenska, v Čechách jsem od maturity. Už to bude sedmnáctý rok," říká. V Opočně má svá oblíbená místa: "Velice rád chodím do zámeckého parku, když se dívám zespodu na zámek , faru, kostel. Rád tam dělám také přípravy pro snoubence, procházíme se parkem a povídáme si a myslím si, že to je příjemné i pro ně. Nádherný kousek Opočna je pak Švamberk a kousek nad ním je takový moderní dřevěný kříž, který udělali opočenští chlapi, to jsou má další oblíbená místa v Opočně. Tím top místem je pro mě však děkanský kostel. Tam si jdu občas i zahrát na varhany."

V roce 1896 prý farnost získala prvního kaplana a tehdy se tu pro něj vybudovalo i bydlení. Původní opukový oblouk v zadní části stěny tu zůstal zachován. Nově se sem vstupuje velkými francouzskými dveřmi. "V této místnosti byla chvíli pradlena, prala tu pro zámek. Pak tady byla garáž a my zde budeme mít místnost s kuchyňskou linkou, bude nejen pro mně, ale i pro veřejnost. Bude to takové místo pro neformální setkávání. Tady bude sedačka a televize, míváme vždy přímý přenos bohoslužeb na kanále you tube a když sem přijdou maminy s dětmi, děti si mohou venku běhat po trávě a maminy mohou sledovat mši. Je to i proto, kdyby byl někdo třeba trochu nastydlý a nemohl být v kostele, může sedět tady v teple," vysvětluje Filip Foltán.

Bydlet budete v poslední místnosti. Původní podlaha byla mnohem níže, jak dokládá i níže posazený výklenek s okénkem s výhledem do zámeckého parku. Co bylo tady?

Tady byl původní prevét, nad námi jsou původní záchody spojovací chodby. Rád bych tu měl odpočinkovou místnost s knihovničkou. Z kaplanky jsme vytvořili moderní prostředí, ale se zachovalými starými prvky, uvnitř budou i zrestaurované původní dveře. Jinak před kaplankou rostly nálety, devět nebo jedenáct stromů, teď tu bude travnatá plocha a nějaké keříky. Opočno je tak trošku břečťanové království. Celé to dřív bylo zarostlé břečťanem, i tento nádherný historický plot byl pod ním skrytý. Sice to byl zelený kout Trčkova náměstí, ale člověk se bál, co z toho vyleze, někdo ho měl i za veřejný záchod. To si teď už nikdo nedovolí. Kaplanku otevřeme 24. června, kdy budu mít deset let kněžství. Budu sloužit děkovnou mši a po ní budu mít den otevřených dveří.

Byt v kaplance vám má sloužit po dobu, než se podaří opravit děkanský úřad. Kdy dojde na něj?

Všechno samozřejmě hodně podražilo. Jako první musíme nechat udělat stavebně historický průzkum. A když se bude dělat děkanství, tak i kostel, protože jsou propojené. Pak se bude provádět restaurátorský průzkum, protože nahoře v děkanství je nádherný secesní malovaný sál, ale trošku se propadává. Musíme zjistit, proč. I to papírování něco stojí, na přípravu máme rozpočet na 100 tisíc korun.

close Fara a kaplanka. info Zdroj: Deník/Jana Kotalová zoom_in Fara a kaplanka.

Třeba se podaří odhalit i nějaké tajemství…

Legenda dokonce praví, že mezi farou a kostelem je jakási spojovací chodba. A to je předmětem stavebně historického průzkumu, jestli něco takového existuje. Já ji ještě nenašel. Na jednu stranu bych si to strašně přál, na druhou stranu zase ne. Protože spojovací chodba v prvním patře patří Státnímu zámku Opočno a u toho spodku je nepsaná dohoda, že zákristie patří nám i s hrobkou Trčků. Pokud by místnost byla objevena, kdo ví, komu by patřila. Unikát je vlastně i to, že jsme dvě instituce pod jednou střechou, přičemž se to velice zajímavě opravuje a zajímavě se na to shánějí dotace, když jedna instituce na ně má nárok a druhá ne.

Kde chcete s opravami začít?

S památkáři už máme domluveno, že by se postupně měnila okna a dovolili nám také novou střechu. Teď už máme na střechu i stavební povolení, jenom nám nedopadla dotace. Takže pomalinku sháníme peníze a střecha se začne postupně dělat. Uvidíme, jaké dotace nakonec dostaneme a jak velká bude naše spoluúčast. Důležité je, aby skrz střechu neteklo. I na věžičkách kostela je vidět, že ten stav je neutěšený. Jsou tu i hodiny, jsou krásné a náš pan kostelník je vášnivý hodinář a každý den je obětavě natahuje, ale tak trochu nešťastně říká, že je nejde úplně přesně nastavit, protože visí na nahnilém trámu. Nedá se jimi řídit. Tyto věci je třeba zachránit. Zachránit bychom chtěli i hrobku Trčků z Lípy. V roce 1884 byli přeneseni do nové hrobky, do níž však zatékalo z Panské oratoře. V roce 2024 bude výročí a já měl naivní představu, že by se do té doby opravila a otevřela. Ale mám takový pocit, co jsem tady, když člověk začne něco dělat, že rok nemá 365 dní, ale možná jen pět. Ejhle je květen 2022 a už máme na to jen dva roky.

Jaké další plány máte s farou a kostelem?

Děkanský kostel i fara mají elektrifikaci, když to přeženu, z nějakého roku 1937 a potřebují obměnu. Když jsem zapínal v kostele webkameru, elektřinu jsem tahal z fary, protože internet už to neutáhlo. Kdybych tam chtěl udělat vyhřívání v lavicích, aby lidem při bohoslužbách nebyla zima, zase by to nešlo. Děkanský kostel je pak tak nádherný, že si zaslouží, aby měl krásné, kvalitní osvětlení, které by zvýraznilo jeho prvky. Projektant se už tady byl podívat a poslal nám předběžný finanční návrh. Jenom dva miliony korun by stálo osvětlení kostela. Moje chyba je, že jsem si tam navymýšlel všechno možné. Ale opravdu si myslím, že je tak unikátní, že si to zaslouží. Věřím tomu, že se pomalu i najdou lidé, nadšenci, kterým záleží na historii, kteří by v tom neviděli jen bohoslužebný prostor, ale i určité dědictví, přispěli by a třeba by se to povedlo dát společnými silami dohromady.

Až jednou bude hotový děkanský úřad, co bude s ním a co s kaplankou?

Je to plebanská fara, byla postavená pro faráře, kterého si udržovala šlechta, je to fara 7+1. Nedovedu si ale ani představit, kdybych měl tolik místností obývat a uklízet. Nechci, aby měl farář zbytečně velký honosný byt, přijde mi to i nemorální. Chci, aby měl 1+1. V takovém duchu bych chtěl, aby to bylo tady dole i nahoře s tím, že dole by byl byt pro staršího kněze a nahoře pro mladšího. Dole by dvě místnosti sloužily farnosti. Reálně si však myslím, že rekonstrukci fary rozjedu, některé místnosti se podaří udělat, ale dokončí to už někdo jiný. Moc bych si přál, aby faře zůstala ta krásná důstojnost, kterou jí vtiskli Colloredové, ale aby sloužila i lidem.

close Byt pro kněze v kaplance. info Zdroj: Deník/Jana Kotalová zoom_in Byt pro kněze v kaplance.

Jakým způsobem?

Je strašně důležité pěstovat i společenství a fara by měla být tím prostorem, kde bychom mohli být večer spolu, setkávat se rodinami, popovídat si, mám také náboženství s teenagery, ale rád bych pozval i lidi zvenku - nevěřící. Když jsem byl kaplanem v Kutné Hoře, mívali jsme tam kavárnu s překvapením, při čemž se promítaly obrázky nějakého cestovatele, který o svých zážitcích vyprávěl. Ne každý se ale naučí chodit na faru, strašně bych byl rád, kdyby se lidé naučili po mších neutéct domů, ale zůstat spolu, dát si kafe, čaj a popovídat si. Když nám v tom kaplanka pomůže, myslím, že se pak můžeme posunout někam dál. Je strašně důležité, aby lidé nebyli sami. Být spolu zahání smutek a přináší naději.

.