Psycholog Oldřich Kaloč doporučuje dávat dětem kapesné, aby postupně samy zjistily hodnotu peněz.

 


Děti na druhém stupni v drtivé většině uváděly, že dostávají na měsíc zhruba dvě stě korun. Samozřejmě jsou ale výjimky, kdy rodiče své potomky sponzorují měsíčně i pěti sty a více korunami. Na druhou stranu jsou i školáci, kteří dostávají do sta korun měsíčně.

Na prvním stupni jde o částku nižší. Většina dotazovaných prozradila, že mají padesát až sto korun.

„V každém případě je dobré, když se děti učí odmala získávat přehled o hodnotě peněz,“ vyjádřil se psycholog Oldřich Kaloč.

„Nedoporučoval bych přemrštěně vysoké kapesné, přestože si to rodiče mohou dovolit,“ varuje dále psycholog.

Neúměrnou částkou se v dětech podle Kaloče nepěstuje pozitivní vztah k penězům a děti jen stěží získají přehled o jejich hodnotě. „Otázkou také je, za co školáci kapesné utrácejí. Nejlepší asi je, když si šetří a pak si přispějí na něco většího, po čem touží,“ zdůraznil Kaloč.

Podle průzkumu však žáci druhého stupně nejčastěji utrácejí za jídlo, oblečení, nebo drobné dárky. Už jen výjimečně investují do sportu či kina. „Kapesné si hodně šetřím a neinvestuju do věcí, které mi mohou zaplatit rodiče. Takže mimo kapesného od nich získám finance i na sport, knížky a podobně,“ přiznala třináctiletá dívka.

Pro mnohé možná šokujícím zjištěním jsou požadavky dětí na výši kapesného. Přestože dostávají v průměru dvě stě korun měsíčně, rády by měly stejnou částku na týden. „Já bych chtěla tak dvě stovky týdně. Aspoň bych nemusela stále peníze přepočítávat. Prostě bych šla a koupila si, co potřebuju,“ uvedla čtrnáctiletá školačka.

Většina je však s kapesným spokojená.

„Syn dostává zhruba dvě stě korun na měsíc. Razím teorii, že co se týče peněz a vymožeností, zůstává ve středu. Není ani první, ale ani poslední,“ přiznala Iveta Nosálová, matka patnáctiletého syna.

 

Co se do tištěného vydání nevešlo:

 

Čtrnáctiletá dívka přiznala, že týdně dostává sto korun na kapesné, což činí čtyři sta korun měsíčně. Na základě průzkumu, který se odehrál mezi 1 400 dětmi zcelé republiky, se zmíněná dívka dostává do skupinky, jež má vyšší kapesné než většina ostatní děti. „Nevím skolika penězi měsíčně bych byla spokojená. Chtěla bych peníze na to, co potřebuji,“ vyjádřila se. Přiznala, že nejvíce utrácí za jídlo, oblečení, dárky pro blízké, ale i za kino, koncerty, sport či další aktivity volného času.

Její spolužačka, tedy dívka stejně stará spřibližně stejnými nároky, hospodaří sdvě stě korunami měsíčně. „Utrácím za jídlo, oblečení, dárky, kino, sport a podobně,“ přiznává školačka. Směle však uvedla, že by byla spokojená, kdyby měla měsíčně kdispozici zhruba osm set korun.

Ani čtrnáctiletí chlapci nejsou příliš skromní. Vycházejí sice sfinancemi, které jim dávají rodiče, ale nároky jsou podstatně vyšší. „Dostávám dvě stě měsíčně a někdy se mi povede získat i více. Telefon mi platí naštěstí naši, takže si šetřím na hry do počítače, což je nákladná záležitost,“ prozradil školák. Kvůli svému koníčku by prý potřeboval kapesné tak ve výši jedné tisíci koruny.