Žáci a studenti základních i středních škol mají podzimní prázdniny. Ty jsou každoročně rozšířené o Den vzniku československého státu. Ačkoli tento svátek a okolnosti vzniku Československa jsou součástí školních osnov, děti mnohdy nevědí, o co se jedná. Pro ně je důležitý fakt, že mají volno, původ svátku je už příliš nezajímá.

„Ano, vím, že je státní svátek, ale nejsem si jistý který,“ váhal student střední školy Jaroslav Hofman. Další student David Šanda naproti tomu uvedl: „Vím, o jaký svátek se jedná, a myslím, že je důležité, aby to žáci a studenti věděli, je to přece naše historie.“ Ovšem právě s tímto názorem se mnoho studentů neshoduje. Nevidí důvod, proč je třeba věnovat těmto svátkům pozornost.

Zdeněk Dušek, ředitel ZŠ v Rokytnici v Orlických horách poukázal na zajímavé srovnání: „Před pár lety jsme ve škole měli pracovníky z USA, a ti byli velmi překvapení, že žáci o oslavy takových svátků nejeví žádný zájem. Americký Den nezávislosti se s tím nedá srovnat.“

Na tomto přirovnání je dobře zřetelný i přístup dospělých. I pro ně totiž státní svátek mnohdy neznamená víc než pár vlajek na oficiálních budovách a potenciální volno v práci.

„Vedeme děti k tomu, aby českou státnost vnímaly, učitelé jim o svátku před prázdninami říkají. Dokonce i na prvním stupni, tam je však nutné vše vysvětlit v jednodušší podobě, protože děti ještě neznají potřebné souvislosti,“ pokračuje Dušek.

„Během výuky samozřejmě řeč na tento svátek dojde, je součástí osnov pro dějepis a občanskou výchovu. Nedělám si ovšem iluze o tom, že všichni studenti vědí, oč se jedná,“ přiznává Jaroslav Kotlář, zástupce ředitele rychnovského Gymnázia F. M. Pelcla. „Ačkoli u gymnaziálních studentů se taková znalost automaticky předpokládá,“ dodává pedagog.

Lucie Růžičková