Kameny zmizelých, v originále zvané Stolpersteine, jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, o které je třeba klopýtnout, zavadit o ně pohledem. Od dubna roku 2022 mohou lidé o tyto tiché vzpomínky na tragické osudy židovských obyvatel města symbolicky zakopávat i v ulicích Rychnova nad Kněžnou.

Odhalení kamenů zmizelých.Zdroj: Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad KněžnouSlavnostní odhalení dalších kamenů zmizelých se v Rychnově koná v pondělí 17. dubna od 17 hodin. Akci pořádá Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.

Kameny zmizelých byly představeny ve středu odpoledne při vzpomínkovém setkání, které bylo zahájeno v rychnovské synagoze.
Prvních 15 kamenů zmizelých upomíná na tragické osudy rychnovských židů

Zemřelé židovské obyvatele města si lidé připomenou v synagoze, která je současně Památníkem Karla Poláčka. Akci slovem doprovodí Arno Pařík, historik umění zabývající se židovskými dějinami a uměním, a Jiří Daníček, spisovatel a místopředseda Federace židovských obcí.

Kameny zmizelých jsou i v ulicích Dobrušky:

Z odhalení Kamenů zmizelých, které se uskutečnilo v pondělí večer na Šubertově náměstí.
OBRAZEM: Kameny připomínají kruté osudy obětí holocaustu

Lidé na oběti holokaustu zavzpomínají za zpěvu hebrejských písní v podání smíšeného komorního sboru X-Tet z Rychnova nad Kněžnou.

Odhaleno bude celkem 14 kamenů zmizelých, a to v Palackého ulici. V Palackého ulici má svůj kámen zmizelých i spisovatel a novinář Karel Poláček, jeho bratr Milan i sestra Berta Šťastná.

Kameny zmizelých se obvykle pokládají na poslední známé adrese oběti. Právě dlažební kostka s mosaznou destičkou připomínající Karla Poláčka je ale výjimkou.

Dobový snímek na jednom ze zastavení stezky Bylo nás pět, na němž je zachycena Piaristická kolej s kostelem Nejsvětější Trojice.
Před 105 lety pohltily plameny rychnovské gymnázium i střechu zámeckého kostela

"Jeho poslední adresa před smrtí již byla v Praze, nicméně k Rychnovu jej stále pojilo silné pouto a i v této době zde stále udržoval styk se svým bratrem Milanem," vysvětluje Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.

Kameny zmizelých vycházejí z projektu německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Do jejich mosazného povrchu jsou vyryty jména obětí s rokem narození, datem a místem deportace a jejich osudem. Obvykle se umisťují do dlažby před posledním místem bydliště. V Rychnově nad Kněžnou jsou kameny zmizelých v ulici Palackého a na Poláčkově náměstí.