Na tento okamžik čekala dlouho,  její text už byl téměř nečitelný. „Nelze se divit, deska zde byla  již 131 let a zub času pracoval," uvedla důvod zrestaurování místostarostka Šárka Škrabalová, podle níž se Opočno snaží splácet dluhy svým významným rodákům, obnovení desky patřilo k těm nejpalčivějším.

„Opočno předminulého století vzdalo Josefu Vorlovi úctu pamětní deskou, která byla na jeho rodném domku slavnostně odhalena v roce 1881, se stejnou úctou chceme připomínat naše rodáky i my," zdůraznila místostarostka.

Odkaz rodáka zapůsobil

To, že se u Vorlova rodného domku sešli kromě veřejnosti a organizátorů také zástupci církve a ZUŠ, nebylo náhodné. Nápad přišel od samotného Josefa Vorla.

„Byl to kněz, buditel a hudební skladatel. Spojení církve a hudby se přímo nabídlo, vzali jsme to jako Vorlův vzkaz," potvrzují pořadatelé.
Naštěstí místní ZUŠ dokazuje, že muzikanty máme stejně dobré jako v dobách předminulého století, kdy si lidé rádi zamuzicírovali a tzv. listaři nebyli žádnou výjimkou.

„O akci jsme se dozvěděli v září. Většina žáků se na svůj nástroj přes prázdniny ani nepodívá, nacvičit něco nového chvíli trvá. V těchto případech nás zachraňují ti starší, kteří jsou schopni hrát výborné věci téměř z listu. Tentokrát to byla Bára Richterová a Šárka Dohnalová se svými učitelkami," mluví o školních „listařích" s uznáním ředitelka Vilma Urešová.

Jako páter měl Josef Vorel blízko k hudbě oslavující Boha, skládal chrámové sbory a kantáty. Ale měl blízko také k člověku, svědčí o tom písně, z nichž mnohé pro svou oblibu zlidověly. Právem. To si uvědomili účastníci středečního setkání, píseň Nad Berounkou pod Tetínem, kterou zazpívala Šárka Dohnalová, přesvědčila každého.

A právě k této písni se traduje historka Vladimíra Macka z opočenské letopisecké komise. „Získali jsme mnoho materiálu ze Zdic, kde Vorel dlouho žil. Odtud máme i krásnou historku."

Sázka jako základ jedné písně

„Traduje se, že píseň Nad Berounkou pod Tetínem vznikla při jednom z Vorlových setkání s básníkem Chmelenským, kdy uzavřeli sázku: „Než vykouříte, pane bratře, doutník, složím Vám báseň," tvrdil Chmelenský. Vorel se nenechal zahanbit a dodal: „Než vypijete černou kávu, složím na Vaši báseň nápěv."

Chmelenský skutečně dopsal báseň dříve, než Vorel vykouřil oblíbený doutník. Páter poté zasedl k piánu a začal psát nápěv k právě složené básni. A jak to dopadlo? Sázku vyhrál také, nápěv dokončil dřív, než Chmelenský dopil kávu," prozradil dobrý konec Vladimír Macek.

Dobrý konec mělo i středeční odpoledne, pamětní deska byla šťastně vysvěcena  Páterem Vincentem Zontákem, administrátorem farnosti. Zásluhu na zrestaurování desky mělo především město, svou troškou přispěla i ZUŠ částí výtěžků loňských adventních koncertů, rám pro desku zrestaurovala sponzorská firma. Díky nim si mohou všichni, kdo budou procházet Vorlovou ulicí, přečíst, kdo se v roce 1801 narodil v domě čp. 28.  (dm)