Vůně trávy, charakteristický zvuk doprovázený kosení i broušení a naklepávání ostří kos se ponesou už za týden od louky v Nebeské Rybné. Soutěží Orlický sekáč, která je otevřeným mistrovstvím republiky s mezinárodní účastí, ožije 1. června už podesáté. Množství návštěvníků sem láká nevšední atmosféra starých časů, kterou umocňuje i dobové oblečení. Nezrodila by se nebýt Josefa Jehličky.

„Dětství a mládí jsem prožil v Liberku. Od mala jsem věděl, že budu zemědělec. Bavila mě práce se zvířaty a už jako dítě jsem se toulal po polích a lese. Sekat jsem se naučil někdy v deseti letech. Učil mě otec a sekali jsme louky a zahradu v okolí domu. Žádnou mechanizaci jsme neměli. Kosu, hrábě a vidle. Doma byla kravka, koza a králíci. Vzpomínám na to rád a dobře si pamatuji, jak jsem se do toho hrnul, silou a rychlostí a za chvilku se unavil a otec svým klidným tempem vydržel sekat hodiny,“ vzpomíná Josef Jehlička.

Lepší než fitko - a voní

Jak upozorňuje, předpokladem je mít ostrou kosu.

„Ta se klepe na tak zvané babce kladívkem, typů je několik. A brouskem následně jen sekáč rovná a zjemňuje ostří kosy. Sekání je i dobrý tělocvik. Někdy si děláme legraci, že je to lepší než chodit do fitka. A pokosená tráva voní. Ráno za rosy až omamně. Sekáči na louky vyráželi při rozednění. Za rosy se seká daleko lépe. Probouzející se příroda je z dnešního našeho trochu romantického pohledu doslova zázrak. Mnozí ji možná ještě ani nikdy nezažili a to je škoda,“ tvrdí Josef Jehlička.

Josef Jehlička vyrůstal v Liberku, vystudoval SZTŠ v Kostelci nad Orlicí a potom obor zootechnik na Agronomické fakultě VŠZ v Praze. Vede společnost Orlicko, a. s., která ve spolupráci s městem Rokytnice v Orlických horách pořádá soutěž Orlický sekáč.

Už v prvních ročnících se těšil Orlický sekáč hojné účasti sekáčů, i když zpočátku i těch trochu ostýchavých. Josef Jehlička jich několik dokonce musel přemlouvat, aby kosy vytáhli z auta a šli se nahlásit na prezenci.

Zlom nastal, když ho kontaktoval Miroslav Šobr ze Strakonic. Dozvěděl se o Orlickém sekáči a že také mají partu sekáčů: „Pozval nás do Putimy i Písku. Tam jsme poznali výborné sekáče a naše pozdější kamarády. Z Putimy jsem odjížděl nadšený. Nejen z vlastní soutěže, ale konala se tam také malá vzpomínková slavnost na místního sedláka Cimburu, projela tam Selská jízda, položili jsme věnec z obilních klasů na Cimburův hrob. To setkání bylo velice milé. A od té doby jsme navštívili mnoho sekáčských akcí po celé republice, ale také na Slovensku a v Polsku.“

Aby tradice žila dál

A sekáči z Polska a ze Slovenska dnes přijíždějí i do Nebeské Rybné.

„Znám mnoho sekáčů, kteří rádi soutěží, jiní kladou důraz na ekologický způsob hospodaření na mechanizaci nepřístupným místech a na místech s vysokou ochranou území, kde rostou jedinečné, mnohdy velmi ohrožené druhy rostlin,“ vysvětluje Josef Jehlička.

Věří, že tradice sečení kosou přežije: „Zdá se, že má stále dost příznivců, a to nejen na venkově, ale i ve městech u lidí, kterým je blízký přírodní způsob života. Sekat umí i spousta žen a soutěžící máme i v dětské kategorii. Některá děcka sekají velmi pěkně. Máme i dospělého sekáče, který začal sekat na Orlickém sekáči jako dítě.“

Jak Josef Jehlička upozorňuje, sekání kosou je velmi starým řemeslem, které na venkově musel ovládat každý chlap, ale i mnoho žen. „My ho oživujeme, aby neupadlo v zapomnění. A když vidíte ten fortel a nepáchne tam žádný dým z motorů sekaček, je to paráda a nadchne to i diváky. Nehledě k dobovému oblečení sekáčů, mnozí jsou i v krojích, je to sport, ukázka řemesla a současně folklor,“ tvrdí.

Podle něj je důležité, aby sekání kosou přežilo. „Mnozí z nás také při sekání vzpomínáme na své předky. Jde o zachování řemesla, pokosit plochy, které se mechanizací sekat nedají anebo by je pokos mechanizací poničil a jak už jsem zmínil, ohrozil by i vzácné druhy rostlin,“ dodává.

Kačenčinu zahrádku přistřihnou orličtí sekáči  
Jubilejním už desátým ročníkem Orlického sekáče ožije 1. června louka v Nebeské Rybné. Akci pořádá společnost Orlicko ve spolupráci s městem Rokytnice v Orlických horách. Přihlášky lze posílat nejpozději do 31. května. Prezence začne v sobotu už v 6.30 a zájemci o účast v soutěži sekání kosou budou mít na ni hodinu. Samotné klání odstartuje v 8 hodin. Soutěží se v kategorii, mužů, žen i dětí do 15 let. Návštěvníci se mohou těšit na otevřené mistrovství republiky, na to jak si povede klasická kosa v konkurenci té motorové a nebude chybět ani hudební program, který obstará Sbor z hor.