Jméno KARLA VLČKA je s městem Dobruška spjato asi tak těsně, jako jméno F. L. Věka. Renomovaný výtvarník  zde totiž prožil velkou část svého života a většinu toho profesního. V podniku Stuha tvořil neuvěřitelnou dobu, půl století. Příští měsíc se dožije 80 let, na což město, které pomáhal proslavit, nezapomnělo. U příležitosti čtvrteční vernisáže jeho výstavy, která potrvá v malém sále dobrušského kina až do 4. listopadu, mu popřál starosta Petr Tojnar a další představitelé kulturního života ve městě.

Kdy začala vaše životní dráha směřovat k profesi textilního výtvarníka?
Již na základní škole jsem se zajímal zejména o písmo. Po dokončení tkalcovské školy v Náchodě jsem nastoupil na vyšší průmyslovou školu textilní v Brně. Ač to byla škola střední, měla vysokoškolský systém. Nemuseli jsme třeba čtvrt roku chodit na vyučování, ale museli jsme předložit klauzurní práci. Tuto školu založil akademický malíř Karel Lapka, který sem soustředil mnoho osobností propuštěných ze zaměstnání z politických nebo náboženských důvodů. Tito lidé přitom za sebou měli úspěchy ze světových výstav a my jsme se od nich mohli naučit hrozně mnoho. A tyto dovednosti mají moji vrstevníci dodnes. Naopak současnou úroveň mnohých vysokých škol považuji za velice špatnou. Dnešní studenty to už nemá kdo naučit.

Které zakázky řadíte mezi ty nejprestižnější?
Člověk musí být ochoten dělat všechno, ale některé výtvory byly výjimečné. V začátcích své kariéry jsem pracoval pro závod v Krucemburku, což je rodiště Jana Zrzavého. Když tento městys slavil 700 let, nechali si u nás udělat záložku s jednou z jeho kreseb. Hned první vzorek se posílal k posouzení samotnému autorovi, který byl nesmírně spokojený. V roce 2004 si nechal v Praze ušít šaty Michael Jackson. Zdobné materiály na jeho kostýmy jsem dělal já. Vycházelo se hlavně ze starých rakouských a carských uniforem. Na tkaninu jsem převáděl také výjev Madony s dítětem od Albrechta Dürera. Když si člověk troufne na takového středověkého mistra, musí stoprocentně vědět, že to dopadne.

Můžete charakterizovat svůj vztah k Dobrušce?
Narodil jsem se v Mladé Boleslavi, ale strávil jsem tam jen pár let. Můj otec byl z Náchoda a ve východních Čechách jsem se dostal i ke své profesi. Po návratu jsem dostal několik umístěnek, které mi příliš nevyhovovaly. Až v Dobrušce se mi to zamlouvalo a bydlel jsem zde téměř třicet let. Přestavěli jsme tu domek po rodičích mé manželky. Později jsme se dozvěděli, že radnice hodlá domy v naší lokalitě zbourat kvůli výstavbě paneláků. K tomu nakonec nedošlo, ale mezitím jsme se přestěhovali do Nového Města nad Metují, kde žiji dodnes. Ve Stuze jsem ale pracoval dál.

Je obtížnější převádět na textil obrázky, nebo fotografie?
To se nedá jednoznačně říct. Některé věci se nedaly řešit jinak než fotografií. Pak je to hlavně otázka představivosti. Stav má možnost pouze šesti barev. Ty ostatní se musí dělat způsobem provázání jednotlivých vláken.