Nedávno jste přivezl do Týniště historické vítězství z celostátního kola hudební soutěže. O jakou soutěž se jednalo? A byla to vaše první účast?
Jednalo se o Ústřední kolo soutěže žáků základních uměleckých škol České republiky ve hře na dechové nástroje, které se konalo v Liberci ve dnech 21. až 24. května 2015. Ve sportovní terminologii to je Mistrovství České republiky. K účasti na ústředním kole je třeba postoupit z okresního a následně z krajského kola. Koná se jednou za tři roky a letos bylo právě v Liberci. Já jsem se v jednotlivcích dostal na ústřední kolo již potřetí. Ve Vysokém Mýtě jsem skončil na prvním místě, na Kladně jsem byl druhý. Existuje také soutěž pro komorní hru, dechovou hudbu a kapely, kde jsem se také se svým souborem úspěšně umístil.
Můžete popsat průběh jakými skladbami jste přesvědčil porotu?
V Liberci jsem soutěžil v sobotu 23. května 2015 v VIII. nejstarší kategorii. Harmonogram se v průběhu dne natáhl, a tak jsem šel na řadu až v deset hodin večer. Hrál jsem Clarinettino od českého skladatele Ondřeje Kukala. Tato skladba je napsána pro klarinet a smyčce, ale já jsem ji hrál se skvělým klavírním doprovodem Karla Koldinského.
Na co budete v souvislosti se svým vítězstvím nejvíce vzpomínat?
Vzpomínat budu hlavně na zábavu, kterou jsem si v průběhu nacvičování užil. Díky perfektnímu vedení mého učitele, a zároveň strýce, Pavla Plašila a klavírnímu doprovodu Karla Koldinského se mi podařilo dosáhnout tohoto úspěchu. Osobně si myslím, že v Týništi vznikla skvělá hudební parta, která se muzikou velice baví. Vzpomínat budu také na krajské kolo, kterého jsem se málem nezúčastnil. Měl jsem čtyřicítky horečky, rostly mně zuby moudrosti a do toho jsem měl zánět v zubech. Byla to těžká situace, ale nakonec jsem ji zvládl.
Kolik let hrajete na klarinet a proč jste si vybral právě tento nástroj?
Začínal jsem na zobcovou flétnu pod vedením mé maminky a zároveň učitelky v ZUŠ v Rychnově nad Kněžnou. Ta mě k hudbě přivedla a zároveň mi dala perfektní základ do budoucnosti. Poté jsem přešel na klarinet, na který hraji od druhé třídy, od mých osmi let. Můj první kontakt byl ve Vyhnanicích u babičky, kde jsme měli rodinnou oslavu. Můj strýc Pavel Plašil mně půjčil klarinet a já jsem vyslal svůj první pazvuk. Vzhledem k tomu, že jsem z hudební rodiny a můj strýc je nejlepší klarinetista v kraji, tak volba klarinetu byla jednoznačná.
close
zoom_in
Plánujete hudební budoucnost co vás v tomto směru čeká?
Letos jsem úspěšně odmaturoval na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a dostal jsem se na VUT v Brně, kde koncem září nastupuji do první ročníku. V životě bych chtěl pracovat jako inženýr v automobilovém průmyslu, na hudbu však nezanevřu. Budu ji mít jako koníček, odreagování. Mám spoustu kamarádů z hudby, vždy se těším na společné setkání a zahrání si.
Jste členem kapely Black Buřiňos, která se dostala do povědomí nejen v regionu, ale mnohem dál. Při koncertech čiší z podia radost z hudby a lehkost z ovládání nástrojů. Máte stejné pocity?
V kapele Black Buřiňos máme skvělou partu. Hraji s kluky, které znám od mala, a společně jsme prošli právě týnišťskou školou. Hudbou se bavíme a snažíme se potěšit posluchače, kterým se naše hudba líbí.
V plném proudu je období letních festivalů a přehlídek. Kde bude možné Black Buřiňos slyšet?
Máme webové stránky www.blackburinos.cz, kde si posluchači mohou najít seznam našich vystoupení. Vypíchl bych velký festival v Třeboni, kde bude vystupovat i zpěvačka Yvonne Sanchez.
Máte ještě něco na srdci?
Chtěl bych dodat, že k hudbě mě přivedli rodiče a vytvořili mně skvělé podmínky, vozili mě na koncerty a maximálně podporovali. Chtěl bych jim také touto cestou poděkovat, protože bez nich bych nic nedokázal. Chtěl bych také poděkovat mému strýci Pavlu Plašilovi, se kterým jsem téměř každý den v kontaktu. Je to skvělý hudebník, parádní učitel a hlavně úžasný člověk. Hudba mě naučila hodně věcem vystupování před lidmi a zocelení mé vůle. Poznal jsem řadu přátel, jsem za to strašně rád.
Dana Ehlová
