V posledních letech přibývá příznivců lyžovaní na starých dřevěných lyžích, u nás zvaných jasanky. Kouzlu jízdy na dřevěných lyžích s řemínkovým vázáním propadli i nadšenci v Orlických horách. Nejenže je vyrábějí, ale také pořádají závody nebo vyrážejí na jasankách na expedice, o nichž pak pořádají besedy.

Všechno začalo asi před dvaceti lety, kdy Michal Martinek, zvaný Frďas, našel na půdě jedny staré jasanky, které vyráběl pradědeček jeho kamaráda Zdeňka Frymla z Dobrého. Protože je vyzkoušeli a trochu poničili, přišel nápad, že by je mohl Zdeněk zkusit opravit, případně udělat jiné. Lyže už vyráběl nejen jeho pradědeček, ale i děda a otec. S výrobou nových lyží jim pomáhal kamarád Petr Benedikt. Povedlo se a poprvé na nich vyrazili v Deštném v Orlických horách na Rampušákovo loučení se zimou.

Z mistrovství ČR v historickém lyžování s mezinárodní účastí v Olešnici v Orlických horách. Nouze nebyla o velmi dobré výkony ani pády. Ale hlavně se všichni parádně bavili.
Mistrovské klání. Lyžníci si to na sjezdovce u Jurášky rozdali na jasankách

Pak jim holandští přátelé dobrušských skautů z Ter Aaru domluvili závod v rakouském Legolandu, kde je vyhecovali, aby udělali i nějaký závod v Čechách. Tak vzniklo mistrovství republiky v Olešnici v Orlických horách. Letos historicky prvně s účastí polských závodníků a mimořádnou účastí.

„Přípravy jsou stejně náročné, když přijede padesát lidí, nebo sto padesát. Probíhají stejně, chystali jsme i doprovodný program. Kolega letos například sehnal staré boby, které jsme zrenovovali a připravili jako ukázku, další zajímavostí je třeba fotografie všech účastníků pořízená historickým fotoaparátem,“ uvedl Michal Martínek.

Historické lyžování má své kouzlo

Jedny jasanky Michal Martínek téměř zničil 6. července 2009 na prvosjezdu nejvyšší hory Ruska Elbrusu. Hora byla hodně zledovatělá, takže sjezd byl náročný. Když dojel dolů, lyže neměly vůbec hrany. Se Zdeňkem Frymlem je zrekonstruovali, měly pak poloviční váhu, ale ve sjezdu na nich byl pak suverénně nejrychlejší.

„Rádi bychom napsali alespoň články o našich posledních cestách, ale není čas, mám to všechno v šuplíku a ono na to někdy dojde,“ říká se smíchem cestovatel.

Stejně jako někdy prý dojde možná i na knihu. Ta by byla hlavně o kamarádovi Zdeňku Frymlovi, zvaném Kozel – prý něco jako „Kozlíkova dobrodružství“.

Z expedice na jasankách na Balkán. Michal Martinek vlevo, Zdeněk Fryml vpravo.
Dobrodruzi z Orlických hor vyjeli na jasankách přes Balkán. Měli je za pašeráky

Se Zdeňkem Frymlem a dalším kamarádem například zdolávali náhorní plošinu Hradangervidda, místo kde kdysi málem zahynul polárník Amundsen se svým bratrem. Byli první, kdo přešel tuhle náhorní planinu v zimě. Šlo o přechod norské zimní Hardangerviddy ke 120. výročí prvního přechodu Roaldem Amundsenem a jeho bratrem. Retro výpravu na dřevěných jasankách tam zastihla sněhová bouře, kterou přečkali zahrabáni ve sněhu. Měli i dobové oblečení, takže jim nepomáhalo žádné termoprádlo.

Ve Skandinávii byli už mnohokrát, zkoušeli tam různé aktivity. Mimořádné zážitky měli třeba i na Altaji, na pomezí Ruska, Číny, Mongolska a Kazachstánu.

Z džungle do velehor a zpět

Zmíněné zatím poslední cesty se týkají Balkánu a hlavně Bolívie, o cestě po Balkánu besedovali v lednu v Novém Městě nad Metují a o Bolívii ve Slavětíně nad Metují. V lednu je čekají ještě dvě besedy ve školách. Michal Martinek věří, že některé z dětí třeba dobrodružství inspirují, jako jeho ve dvanácti letech zaujal cestovatel Leoš Šimánek, který se stal jeho vzorem.

„V Bolívii jsme byli vlastně v létě, ale tam bylo období zimy. Přes den, když jsme stoupali na vrcholky hor, tak bylo i mínus třicet stupňů, ale v amazonské džungli bylo naopak třicet nad nulou, obrovské teplotní rozdíly.

Bolívie je krásná pestrá země, kterou jsme procestovali z nížiny, až po nejvyšší hory, které mají výšku přes šest tisíc metrů. Žije tam směsice lidí z různých kmenů. Můžeme tam spatřit něco úžasného, co nikde v Evropě vidět nemůžeme. Je to sice velice chudá země, ale velice bohatá, co se přírody a lidí týče,“ prozradil.

Už byl v Bolívii před osmnácti lety a nyní se dokonce setkal s několika lidmi, které tam kdysi potkal. Přivezl s sebou i fotografie z té doby, včetně snímků jejich tehdy malých dětí, které viděli až nyní, po letech. Jejich radost a dojetí - to byl pro Michala Martinka prý nejhezčí zážitek z výpravy. 

Podívejte se, jak to vypadalo na mistrovství v historickém lyžování v Olešnici v Orlických horách:

Zdroj: Deník/Jana Kotalová