K tomu slavnému objevu došlo právě před dvaceti lety. "Koncem listopadu prvního roku třetího milénia ve 21.59 hodin byla v Pohoří v místním pohostinství nalezena bota českého génia J. Cimrmana, kterýžto při chvatném ústupu a bez zaplacení zde tuto botu ztratil. Na počest této události byl v Pohoří dne 28. 11. 2001 ustaven KČT!" hlásá nápis na desce na zdi hostince v Pohoří.

A vedle ní nechybí ani onen vzácný exemplář, bota Járy Cimrmana, která je zasazena do skleněné vitríny.

I ta působí trochu cimrmanovsky, ačkoli to nejspíš původní záměr nebyl. Jestliže v ní chcete celý škrpál spatřit, musíte mít štěstí, většinou je totiž zevnitř pořádně orosená.

"Za nápadem se ztracenou botou Járy Cimrmana stojí pan Aleš Mervart, Pavel Stoklasa a třeba i já. Založili jsme tady Klub českých turistů," říká Jiří Vlášek.

Není to však jediná zdejší stopa vedoucí k Cimrmanovi.

Rozklepanou i usměvavou mamku Žílovou, šikovatele se zapálenými lýtky Vogeltanze, Jana Ámose Komenského či náruživého falešného hraběte ve hře Hospoda na Mýtince - nejen tyto nezapomenutelné role ztvárňuje v žižkovském Divadle Járy Cimrmana Miloň Čepelka, který stál u jeho zrodu. 23. září 1936 se narodil právě v Pohoří. I když se jen pár týdnů poté odstěhoval s rodiči do blízkého Opočna, do rodného kraje i Pohoří se rád vrací.

Odhalení "pamětní desky" a Cimrmanovy ztracené boty tu proběhlo u příležitosti udělení čestného občanství Pohoří tomuto slavnému rodákovi.

"S Miloněm Čepelkou jsme příbuzní, jeho děda a můj děda byli bratři," prozrazuje Jiří Vlášek.

"V Pohoří jsem měl babičku s dědou, takže mám na Pohoří spoustu vzpomínek. Vybaví se mi spousta rolníků, koní, kravských i volských povozů, které nám jezdily přes dvůr. Babička s dědou bydleli v domečku, kde byl přes dvorek průchod z hlavní silnice na pole. Takže jsme neustále otevíral sedlákům dvoje vrata," vzpomíná sám Miloň Čepelka.

Místní jsou na něho pyšní, cedule podél silnice ve vesnici hlásají: "Vítejte v Pohoří, v rodišti spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana".