Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ROZHOVOR: Jak se královéhradečtí četníci dostali do Brna

Rokytnice v Orlických horách - Michal Dlouhý je považován za duchovního otce Četnických humoresek, protože právě on přesvědčil režiséra Antonína Moskalyka k jejich natočení.

22.5.2012
SDÍLEJ:

MICHAL DLOUHÝ SE NESNAŽÍ ANI SVÝM zevnějškem zapřít fakt, že historie četnického sboru na našem území je jeho velkou vášní. Věnuje se jí již od roku 1988Foto: Deník/Michal Friček

Minulá sobota byla v pevnosti Hanička muzejním dnem, což s sebou oproti běžnému návštěvnímu dnu neslo několik ozvláštnění. „Zásadním rozdílem je přítomnost nadšenců, kteří se zabývají vojenskou historií a návštěvníkům předvádějí svou výstroj a sehrávají scénky. Jedna místnost v přízemí je pak vyhrazena pro sběratele, který zde prezentuje svou sbírku vyznamenání. Ve stejné místnosti má pak autogramiádu spoluautor seriálu Četnické humoresky," uvedl Pavel Minář, vedoucí muzea Hanička.

Autor námětu je skutečně považován za duchovního otce oblíbeného seriálu, protože právě on přesvědčil režiséra Antonína Moskalyka k jeho natočení. V sobotu představoval MICHAL DLOUHÝ návštěvníkům Haničky svou bohatou literární tvorbu a zodpovídal jejich dotazy. A to nejen během muzejního dne, ale i při následné večerní besedě v rokytnickém hotelu. Michal Dlouhý se narodil roku 1962 v Kutné Hoře a v roce 1983 vstoupil do policejních služeb, kde dosáhl funkce vrchního policejního rady. Dlouhodobě se věnuje historii kriminalistiky na našem území.

V čem spočívá vaše účast na dnešním muzejním dnu?
Byl jsem pozván kamarády, kteří se zabývají vojenskou nebo policejní historií. Je zde výborná příležitost potkat spoustu lidí různých generací, které může historie četnictva zaujmout. Večer pak pořádáme besedu v hotelu Rokytenka, na které lidem osvětlím vývoj četnického sboru na našem území od roku 1850 do roku 1945. Přes pátrací stanice se pak dostanu k zajímavostem o seriálu „Četnické humoresky", u jehož zrodu jsem stál. Lidé mi pokládají spoustu zajímavých dotazů, zvláště pak ti, kteří zjistili, že někdo z jejich rodiny sloužil v četnickém sboru. Vedle účasti na natáčení jsem již napsal dvanáct knih věnovaných četnickým případům.

Po kolikáté jste zde na Haničce?
Dnes je to potřetí. Poprvé jsem tu byl ještě jako školák a podruhé asi před deseti lety se synem. Dnes je to tak poprvé v roli spolupořadatele.

A v Orlických horách obecně?
Pocházím z Kutné Hory, ale zdejší prostředí trochu znám. Několikrát jsem byl v Kounově a ve Rzech, kde mají krajská policejní ředitelství školicí a rekreační střediska. Jinak jsem byl třeba na Dobrošově.

VEDLE ÚČASTI na natáčení řady seriálů již stačil Michal Novotný publikovat dvanáct knih věnovaných četnictvuJaký je váš vztah k prvorepublikové historii?
Rozhodně kladný. Vývoji četnického sboru na našem území za první republiky jsem se začal věnovat již v roce 1988. Později jsem se dostal k prvopočátkům četnictva na našem území, což bylo za habsburské monarchie, nebo působení četnictva v době okupace.

K tomuto koníčku jste se dostal ze své profese, nebo to bylo naopak?
Spíše z profese, protože to bylo v době vysokoškolského studia. Nejdříve jsem publikoval odborná pojednání a později jsem se dostal ke spolupráci s Československou televizí.

Jak vznikl seriál Četnické humoresky?
Zpočátku jsem dělal odborného poradce pro jiné televizní projekty, jako byly Hříchy pro pátera Knoxe nebo Čapkovy povídky. Kontakt s televizním prostředím mne přivedl k nápadu natočit seriál o prvorepublikovém četnictvu. V roce 1992 jsem oslovil režiséra Antonína Moskalyka. Zdál se mi v tomto směru nejvhodnějším adeptem, protože měl za sebou třeba seriál Dobrodružství kriminalistiky a druhou řadu Hříšných lidí v hlavní roli s Jiřím Adamírou. Jeho ta myšlenka velice zaujala. Nakonec jsme zrealizovali tři řady. Do seriálu se ale nemohlo vejít všechno, proto jsem začal psát knížky, ve kterých čtenářům vykreslím různé aspekty života četníků. V současné době pracuji na třinácté knize, tentokrát z období okupace. Jsem rád, že seriál dokázal odstartovat velký zájem veřejnosti o tento sbor a pomohl rehabilitovat jeho neprávem deformovanou pověst.

Jak nejraději trávíte volný čas?
Právě tím, že se ponořím do četnické či policejní historie a pátrám v nejrůznějších pramenech. Psaní knížek nebo příprava námětu pro film či seriál je pro mne forma relaxace. I při takové práci se podívám na zajímavá místa, která se váží k nějaké události, nebo mám možnost mluvit s různými lidmi, kteří mi mohou předat své vzpomínky.

Vyhledáváte vojenské památky cíleně?
Spíše mne zajímá policejní a četnická historie. Na Haničce se to dnes protnulo, protože v pohraničí působili četníci v jednotkách stráže obrany státu, které střežily hranice.

Co je při natáčení seriálu, který se odehrává před osmdesáti let, nejobtížnější?
Hlavně najít prostředí, ze kterého nebude patrné, že se jedná o dnešní dobu. V tomto směru se musí filmaři vyhnout celé řadě problémů ať vysokonapěťovým vedením, televizním anténám na střechách domů, ale třeba i přeletu letadel.

Co je pravdy na tom, že seriálová četnická pátračka měla být původně situována do východních Čech?
Četnických pátracích stanic bylo celkem 40 a vždy sídlily ve městech, kde byly krajské soudy. Jedna taková byla i v Kutné Hoře. Proto jsem navrhoval právě ji. Je to krásné historické město a o tamní pátračce jsem již shromáždil velké množství informací. Režisér ale navrhl východočeský region, kde v České Skalici a jejím okolí natáčel Babičku a tamní krajina je poměrně nedotčená. Jedná se o obvod četnické pátrací stanice z Hradce Králové. Jména jako Arazím, Ambrož nebo Šebestík skutečně patřila četníkům, kteří za první republiky sloužili v Hradci Králové. Tím, že o seriál nakonec projevilo zájem brněnské studio České televize, se nakonec královéhradečtí četníci ocitli v Brně.

Autor: Michal Friček

22.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační snímek.

Kuriozity volebních místností: Autoservis, dům hasičů i sauna

Ilustrační fotografie.

Dobruška ovládla i druhé derby s Krčínem, vítězný obrat přišel až po změně stran

Češi v cizině se k volebním urnám nehrnou

Královéhradecko, Náchodsko - Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky začínají dnes úderem 14. hodiny.

Chrudim dvakrát udeřila v oslabení

Východní Čechy - Krajská hokejová liga: Jičín je stále bez ztráty, na bydžovském ledě rozhodl zápas ve třetí třetině.

Neštěstí na Pražské. Pod koly kamionu zemřela žena

Královéhradecko, Náchod - Ve čtvrtek krátce před 14. hodinou došlo v Náchodě na Pražské, nedaleko mlýna, k tragické nehodě. Jednaosmdesátiletá žena, která se snažila přejít silnici v rekonstrukci, skončila pod koly kamionu. Vážným zraněním na místě podlehla.

Z hornické bašty je skanzen

Královéhradecko, Žacléř /FOTO/ - Taková to byla pýcha. Čtyři staletí žacléřského hornictví dnes připomíná už jen industriální skanzen.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení