Pevnost Hanička. Ve 2.pol. 30. let se pod vlivem hrozícího nebezpečí ze strany Německa začala budovat pevnostní linie po celé délce hraničního hřbetu Orlických hor. Měla být součástí opevnění státní hranice nejvíc ohroženého úseku od Bohumína po Krkonoše.

Pevnost Hanička. Ve druhé polovině 30. let se pod vlivem hrozícího nebezpečí ze strany Německa začala budovat pevnostní linie po celé délce hraničního hřbetu Orlických hor. Tato pevnostní linie měla být součástí opevnění státní hranice nejvíce ohroženého úseku od Bohumína po Krkonoše.

Pevnost Hanička roku 1938. První pevnůstky se v pohraničí začaly objevovat v roce 1936. Do podzimu 1938, kdy se většina pohraničního opevnění po přijetí Mnichovské dohody musela bez boje opustit, bylo stavebně dokončeno pět tvrzí. Mezi nimi i Hanička.

Pevnost Hanička roku 1938. První pevnůstky se v pohraničí začaly objevovat v roce 1936. Do podzimu roku 1938, kdy se většina našeho pohraničního opevnění po přijetí Mnichovské dohody musela bez boje opustit, bylo stavebně dokončeno celkem 5 tvrzí. Mezi nimi i Hanička.

PÁS PROTITANKOVÝCH PŘEKÁŽEK v intervalech mezi izolovanými pěchotními sruby K-S 34 „U Kapličky“, K-S 35 „Nad lesem“ a K-S 36 „Pod Adamem“ u Mladkova v Orlických horách. Na snímku je vidět především dokonalé přizpůsobení pevnostní linie okolnímu terénu.

Pás protitankových překážek v intervalech mezi izolovanými pěchotními sruby K-S 34„U Kapličky“, K-S 35 „Nad lesem“ a K-S 36 „Pod Adamem“ u Mladkova v Orlických horách. Na snímku je vidět především dokonalé přizpůsobení pevnostní linie okolnímu terénu.

Skupina příslušníků II./19. hraničářského praporu u izolovaného pěchotního srubu R-S 62 „Na stráni“ v lesích nad Bartošovicemi v Orlických horách. V pozadí je systém palebných a pozorovacích průseků kolem izolovaného pěchotního srubu R-S 63 „Centrála“.

Skupina příslušníků II./19. hraničářského praporu u izolovaného pěchotního srubu R-S 62 „Na stráni“ v lesích nad Bartošovicemi v Orlických horách. V pozadí je vidět systém palebných a pozorovacích průseků kolem izolovaného pěchotního srubu R-S 63 „Centrála“.

Pěchotní srub R-S 90 pod Komářím vrchem v Orlických horách. Jeho hlavní výzbroj tvořil jeden dvojkulomet. Kruhovou obranu srubu zajišťoval čtyřstřílnový pěchotní zvon pro lehký kulomet vz. 26 a tři pomocné střílny pod betonem vyzbrojené stejnou zbraní

Pěchotní srub R-S 90 pod Komářím vrchem v Orlických horách. Jeho hlavní výzbroj tvořil pouze jeden dvojkulomet. Kruhovou obranu srubu zajišťoval čtyřstřílnový pěchotní zvon pro lehký kulomet vz. 26 a tři pomocné střílny pod betonem vyzbrojené stejnou zbraní.

PĚCHOTNÍ SRUB K-S 37 „Rozhledna“.

Pěchotní srub K-S 37 „Rozhledna“.

(foto: Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Eduard Stehlík)
(Další díl již 16. srpna z obce Bystré.)