„Z nepůvodních druhů se soustředíme jen na vybrané druhy, které se dají podchytit a které umíme zneškodnit," říká Štěpánka Haldová.

Někdy však dochází k absurdní situaci, kdy se ochránci přírody snaží invazní rostliny redukovat, zatímco chalupáři si je pěstují jako okrasné kytky a tím zakládají nová ohniska jejich šíření. Invazní rostliny totiž mají tu vlastnost, že se velmi snadno šíří po okolí a nahrazují původní rostlinná společenstva.

„Největší problém je tam, kde se rostliny vysemení, protože chalupáři řeknou, já to ostříhám, nebude se to šířit, ale hodí to na kompost, který je u potoka. Semena se pak při vyšších stavech vody dostávají na nová místa," krčí rameny Alžběta Čejková a dodává: „Dáváme informační letáky, přístup chalupářů je rozmanitý."

Veřejnost často ani neví, že to může být problém i pro ně samotné. Některé rostliny, třeba bolševník či kolotočník, mohou po dotyku způsobovat alergie. Invazní rostliny jsou však nebezpečné i pro přírodu. Vytváří kompaktní porosty a vytlačují naše původní druhy rostlin, navíc k sobě stahují opylovače.

Lenka Pocová, která bojuje s bolševníkem na západě Čech říká, že monokultury bolševníků jsou neprůchodné pro lidi i pro zvěř.

Správa CHKO Orlické hory má udělenou výjimku a může používat i chemické přípravky (ovšem biologicky odbouratelné), které fungují třeba na bolševník a křídlatku, ale na takovou netýkavku ne, ta se musí kosit a vytrhávat.

Kolem Říček se šíří kolotočník

Poslední dobou se zejména v oblasti Říček, Zdobnice a Horní Rokytnice šíří kolotočník a tak se zkouší, co na něj bude platit.

„Bolševník se tady likviduje více než 20 let, ale stále se ho nepodařilo úplně potlačit. A největší problém jsou semena, která zůstávají v půdě i několik let schopná vyklíčit," říká Alžběta Čejková ze Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Orlické hory. Nyní se Správa CHKO soustředí i na potlačení invazních rostlin v přírodovědně nejcennějších částech a zároveň se snaží podchytit nově vznikající invaze.

Má vůbec smysl proti těmto rostlinám bojovat? Krajinný ekolog Jiří Sádlo si myslí, že je potřeba se naučit, kdy je nutné takovou rostlinu zlikvidovat a kdy ne. „Mnohem jednodušší než odhodlaného nevzdělance vzdělat, je koupit mu rovnou kýbl s herbicidem a vyhnat ho do stráně," uvádí Jiří Sádlo.

O likvidaci invazních rostlin se však nesnaží jen v Orlických horách, kde na tuto činnost vynaloží kolem dvaceti tisíc korun ročně. Je to téma pro celý svět. „Existuje studie z přelomu století, která odhaduje, že invazní organismy stály světovou ekonomiku zhruba 5 procent HDP," dodává uznávaný odborník na invazní rostliny Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Unie uvádí, že se náklady na opatření k zabránění nebo minimalizaci rozšíření invazních druhů pohybují v rozmezí pod jedno euro na osobu a rok až po sedm eur.

Martin Singr