„Nejsme alkoholici, ale třicet je prostě jen jednou za život a musí se to zapít," směje se.

Uvolnění prohibice tak vyhlížel každý den a čím víc se blížil jeho termín, tím víc byl odhodlaný tento slavný den posunout. „Sice mám narozeniny poslední zářijový den, ale  už jsem upozornil kamarády ať jsou v pozoru a počítají když tak s pohyblivým termínem," říká.

Naštěstí nic měnit nemusí. Uvolnění prohibice pro Petra přišlo v pravý den. „Já si to snad vyškemral.  V sobotu tak poteče alkohol proudem. Sice hlavně pivo, ale panáček slivovice nebo rumu nesmí chybět. A navíc moje babička říkávala, že jeden neuškodí," dodává s úsměvem.

Radostný tón však vzápětí vystřídá vážnost. Podle Petra byla prohibice správným krokem. „Zpočátku to vypadalo jako pouhá náhoda, nešťastný omyl, ale jak začalo otrávených lidí přibývat, bylo jasné, že se jedná o obrovský problém," objasňuje svůj pohled.

Jak by měli být původci metanolové zkázy potrestáni má jasno: „Já bych jim dal doživotí jako masovým vrahům. Šestadvacet mrtvých lidí a další navěky postižení. Jenže se obávám, že stejně toho nejvyššího bose, který vše řídil, policisté nikdy nedopadnou. Bohužel," dodává trochu skepticky.