Jak velkoryse, odvážně, zbaběle i chamtivě se pak pozůstalí chovají, ví za 41 let své práce Miroslav Šmíd. Zajišťuje pohřební službu, stará se o správu rychnovského hřbitova. Jak se lidé chovají v těchto místech a při posledním rozloučení, není vždy lichotivá zkušenost. I proto u okna doma u hřbitova zbystří, když se objeví někdo s fotoaparátem. „Někdy i vyběhnu a zapíšu si značku odjíždějícího auta. Lidé nafotí náhrobky a pak dají komplicovi tip na krádež,“ vysvětluje ostražitost. Na zdejším hřbitově se ale zatím ztrácejí drobnosti jako květiny, lucerny, kahánky.
Správce má i tu zkušenost, že nyní se lidé k rozloučení se svými blízkými staví jinak než v minulosti, napomáhá tomu uspěchaná doba i hospodářská recese. Roste počet pohřbů bez obřadů, lidé neplatí náj〜my za hroby. „Po úmrtí jedné staré paní jsem se jejího jediného potomka ptal, jaký si bude přát obřad či další náležitosti. Odpověděl, že neví, matku prý přes dvacet let neviděl,“ popisuje Šmíd příběhy z praxe.
Většina lidí se tu objeví právě jen na Dušičky,Vánoce a jiné svátky, někteří ale pečují o hroby pravidelně. Šmíd sám se po hřbitově rád projde, třeba večer, když je tam klid a prostor na rozjímání.
