Pokusíme se odhalit vztah Bohumila Hrabala k Rychnovu nad Kněžnou. Tajemství netajemství, po komensku budeme názorní a podíváme se na kříž, co stojí uprostřed Starého náměstí. Je na něm nápis

KVVIETSSI

SLAVVE BOZI

DAREM PANA

GIRzIHO BLECHI

OBRAZ TENTO

POSTAVVEN

To je přece chronogram = zápis času, z řeckého chronos (čas), gramma (písmeno). V něm dávají všechna písmena, která mohou být římskými číslicemi (M=1000, D=500, C=100, L=50, X=10, V=5, I=1), dohromady rok, který se vztahuje k osobě, o níž se nápis zmiňuje, v tomto případě k Jiřímu Blechovi (hláska „j“ se tehdy psala „g“ a naše „ř“ pak „rz“).

Jakoby zakódován je rok 1736, stačilo „sčítat“ .

V(5)+V(5)+I(1)+I(1)+L(50)+V(5)+V(5)+I(1)+D(500)+M(1000)+I(1)+I(1)+L(50)+C(100)+I(1)+V(5)+V(5) = 1736.

Vezměme příjmení Blecha za záminku dalšího povídání na tomto kříži čteme Girzi Blecha, i když zrovna o tomhle Jiřím nic jiného nevíme. Ale popořadě.

Cože by tedy měl mít společného slavný spisovatel Bohumil Hrabal s Rychnovem nad Kněžnou a Blechovými z toho města? Tomáš Mazal zmiňuje ve své knize „Bohumil Hrabal“ příjmení spisovatelova biologického otce Bleha (s písmenem h) a František Cinger v knize „Prokletí slavných“ uvádí víc v kapitolce „Bohumilem po otci, ale považoval za něj Francina, vlastně Pepina“.

Vezměme si tento text do ruky a sledujme: Biologickým otcem Bohumila Hrabala byl Bohumil Blecha (* 3. 1. 1893 Jevišovice). Budoucí spisovatel se narodil 28. března 1914 v Brně-Židenicích svobodné 20leté Marie Kilianové, přezdívané Maryška, ale otce bychom v křestním listě hledali marně.

V dubna 1914 byl Bohumil František Kilian, tedy později slavný spisovatel Bohumil Hrabal, pokřtěn za přítomnosti kmotrů Františka Hrabala, obchodníka s limonádami v Brně (nepochybně tatínka „Hrabala“, budoucího adoptivního otce „Francina“ Hrabala) a 48leté babičky Kateřiny Kilianové.

Po dvou letech v Polné u Jihlavy, kde prosperoval pivovar, uzavírají sňatek ona Maryška, tedy Marie Kilianová, a o pět let starší Francin Hrabal. V prosinci 1916 pak právě on dává písemným prohlášením Bohumilu Františku Kilianovi svoje příjmení a v tom okamžiku se „zrodil“ Bohumil Hrabal. Aby bylo jasno: Biologický otec Bohumil Blecha se před adopcí svého syna vzdal.

Nás může zaujmout, že biologický dědeček slavného spisovatele Bohumila Hrabala Bohumil Ignác Blecha (*17. 10. 1859), rodák z Rychnova nad Kněžnou, byl v době vnukova narození nadučitelem ve Velkém Újezdě u Brna. Budoucí spisovatel byl počat z mladistvé lásky jeho syna Bohumila Blechy a Maryšky Kilianové, dvou přátel ze sousedství v Brně-Židenicích, no a dědeček Bohumil Ignác Blecha volným mravům nejspíš nepřál a my se můžeme domnívat, že ani vztahu mladých milenců. Proč se mladí milenci nevzali, to se můžeme jen dohadovat.

Otočme list a zkusme seřadit ze spisovatelovy „rychnovské větve“, co víme:

• Spisovatel Bohumil Hrabal (*28. 3. 1914 Brno-Židenice †3. 2. 1997 Praha)

• Rodiče Bohumil Blecha (*1. 1. 1893 Jevišovice, †1970 Brno) a Marie Kilianová, zvaná „Maryška“ (*1894)

• Prarodiče Bohumil Ignác Blecha (*17. 10. 1859 Rychnov nad Kněžnou, čp. 220, †16. 9. 1928), nadučitel ve Velkém Újezdu u Brna, později uváděný jako správce zemského výboru, a Marie Blechová, rozená Türková (*11. 11. 1863 Jevišovice)

• Praprarodiče Jan Křtitel Petr Blecha (*26. 5. 1833 Rychnov nad Kněžnou čp. 368, †14. 10. 1864 v Rychnově nad Kněžnou), soused a písař městský a Anna Blechová (*28. 3. 1839 Rychnov nad Kněžnou, †23. 12. 1905 v Rychnově nad Kněžnou), rozená Kounová, manželská dcera Václava Kouna, souseda a mistra soukenického z Rychnova nad Kněžnou čp. 220, a jeho manželky Antonie, rozené Peckové z Rychnova nad Kněžnou čp. 213

• Prapraprarodiče Jan Blecha, mistr soukenický v Rychnově nad Kněžnou a Marie Blechová, rozená Filípková; bydleli v Chaloupkách (dnes pátá chaloupka od Kosových ze směru od Habrové)

• Praprapraprarodiče Jan Filípek, soused a mistr soukenický v Rychnově nad Kněžnou, a jeho manželka dcera Antonína Rericha z Rychnova nad Kněžnou.

Přidejme také, že Bohumil Hrabal byl spolu se svou manželkou Eliškou Hrabalovou dne 15. dubna 1985 v Rychnově na besedě, kterou uspořádala knihovna spolu s okresní odbočkou Klubu přátel výtvarného umění.

Tehdy přišlo plno lidí do malého sálu SK ROH (běžně Domu osvěty, nyní Národního domu). Zachovalo se o tom svědectví v Kronice BSP Okresní knihovny v Rychnově nad Kněžnou. Na závěr ještě citujme Bohumila Hrabala: „Skutečným otcem byl a je pro mě jen ten, kdo se o mě odmala staral, kdo mě vychovával a kdo mi dal vzdělání. A to byl Francin, nikdo jiný.“

Josef Krám