V pondělí a v úterý, kdy rtuť na teploměru atakovala i pětatřicet stupňů Celsia, došlo na východočeských silnicích celkem ke 101 dopravní nehodě, při nichž byl usmrcen jeden člověk, těžce zraněno pět a lehce jedenadvacet lidí. Způsobená škoda přesáhla šest a půl milionu korun.

Z policejních statistik nelze přesně „rozklíčovat“, za kolika dopravními nehodami stojí nepozornost způsobená extrémními teplotními podmínkami. „Schopnost koncentrace a pozornosti za volantem je problematika, spadající do oblasti zdravotnictví. Jedná se o individuální zdravotní dispozice každého jedince,“ uvedla Lenka Burýšková z Preventivně informační skupiny Policie ČR.

V tropických vedrech platí pro řidiče stejná doporučení i omezení jako pro lidi, kteří za volant neusedají. Rizikové skupiny obyvatel by se řízení měly vyhnout úplně.

„Nejvíce ohrožení jsou samozřejmě kardiaci, dále lidé s vysokým krevním tlakem a s plicními chorobami. Zvláštní skupinou jsou starší lidé. Obvykle nemají pocit žízně, a tím u nich dochází k dehydrataci a následně ke kolapsovým stavům mnohem častěji,“ uvedl Lubomír Hadaš z Ústavu sociálního lékařství Lékařské fakulty UK.

 

Rovněž opěvovaná a hojně užívaná klimatizace v autě není podle Hadaše velkou výhrou a její používání může hrát roli v následném oslabení organismu. Vlivem rozdílu teplot uvnitř a vně vozu je totiž tělo vystaveno stresu.

„Při situaci, kdy venku je teplota 37 stupňů Celsia a v autě si navolíme 22 stupňů, se možná cítíme příjemně, ale pro naše tělo znamená tento rozdíl obrovskou zátěž. Proto bych doporučil větrání okénky nebo nastavení klimatizace pouze o dva či tři stupně pod venkovní teplotu,“ dodal Lubomír Hadaš. Platí tedy jednoduchá zásada, podle níž by se člověk měl vyhýbat zbytečným extrémům a situacím, které za volantem znamenají přímé ohrožení života.