Změna času přinese více komplikací než užitku. O tomto víkendu nás čeká každoroční změna letního času na zimní.

Ti více šťastní si v neděli o hodinu déle pospí, na ostatní čeká o hodinu delší pracovní směna. Řeč je o změně letního času na zimní. K ní dojde v noci ze soboty 30. října na neděli 31. října, kdy se ve tři hodiny ráno přetočí ručička hodinek zpět na druhou ranní.

Pravidelné posouvání ručiček pochází z doby, kdy byl nedostatek elektrické energie a bylo zapotřebí zavést určité regulace. První země v Evropě začaly se změnou času již v roce 1916. Česko, lépe řečeno Československo, se k nim připojilo až v roce 1979. Hlavním cílem tohoto kroku nebylo nic jiného než ušetřit.

Podle energetiků to již dávno neplatí. „Vliv na úsporu elektřiny při změně času je velmi nepatrný. S tím, jak se postupně vyrovnává spotřeba během roku, kdy se mírní rozdíl mezi spotřebou v zimě a v létě, se vliv zavedení letního času na spotřebu vytratil. Při podzimním přechodu na zimní čas pak nelze seriózně vypozorovat žádný vliv změny času,“ říká Šárka Beránková, mluvčí skupiny ČEZ pro východní Čechy.

Většina lidí si na změnu času zvyká až dva týdny

Posunutí času se tak namísto úspory stává spíše komplikací pro řadu lidí a profesí. Pro některé to znamená o 60 minut delší pracovní dobu, pro jiné více práce. To se týká například hodinářů, pro které posun ručiček znamená přetočení všech strojků a hodinek, které prodávají či opravují.

Změna letního času na zimní se dotkne také nočních spojů Českých drah. Vlaky budou uprostřed noci čekat hodinu na odjezd podle středoevropského času. „Omezení se bude týkat především dálkových vlaků. Ty ve tři hodiny ráno zastaví v nejbližší stanici a hodinu počkají na místě. Regionální doprava by neměla být změnou času nijak poznamenaná, protože mezi druhou a třetí hodinou ranní nejsou na Hradecku vypraveny žádné spoje. První ranní vlaky se rozjedou až okolo čtvrté hodiny,“ dodává Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah.

V rámci důsledků změny času nelze opomenout jeho vliv na lidský organismus. Zásah do přirozených biorytmů člověka se může u některých lidí projevit poruchou spánku, únavou, v některých případech až depresí.

„Většina lidí si na změnu času zvyká zhruba jeden až dva týdny. Je to samozřejmě věc individuální, takže se najdou lidé, kterým přivykání trvá déle, nebo citlivější lidé, kterým tento posun může způsobit určité problémy. Většina lidí je ovšem v dnešní době zvyklá pohybovat se ne podle svých biorytmů, ale podle diktátu času,“ dodává psycholog Jan Lašek.

Karolína Karpašová