Přečíst si knížku ve slovenštině? To drtivou většinu lidí ani nenapadne. V knihovnách leží nepovšimnuté v policích nebo zaprášené ve skladech.

Už loni se to knihovnice z vamberecké knihovny rozhodly změnit a podpořit tak nejenom slovenský jazyk, ale i literaturu. A to hlavně v dětském oddělení. Tady ani po dvaceti letech od rozpadu federace na slovenštinu nezapomněli.

„Dokonce nakupujeme i nové knihy, i když mnoho jich není, zkoušíme to. Máme dokonce takový slovenský koutek se slovenskou literaturou a vlajkou. Děti se snaží, nedávno jsme si třeba četli slovenské pohádky. Bylo to fajn, takže se snažíme, aby u nich znalost slovenštiny nezanikla," přeje si vedoucí knihovny Jaroslava Martinová.

Podle ní malí čtenáři samozřejmě nerozumějí všemu, ale když je na význam slov člověk navede, tak je třeba i uhodnou. „Určitě by se slovensky domluvily, i když třeba pomocí rukou a nohou," přiznala Jaroslava Martinová.

V dospělém oddělení však zájem o slovensky psané knihy vůbec není. „Slovenština je dost izolovaná, lidé si spíše půjčují ty německé, anglické, ruské i francouzské. Ve slovenském jazyce ale máme spíše jen klasické knihy, které v něm byly prvotně vydané, například Angeliku," vysvětlila.

Ani v městské knihovně v Týništi nad Orlicí nemají prý žádného čtenáře, který by si chtěl přečíst něco ve slovenštině. Sice tady mají pár zaregistrovaných Slováků, ale ti chtějí spíše něco v češtině, aby se v ní zdokonalili.

„Máme pouze starší knihy, těch dříve vycházelo dost. Některé romány před revolucí totiž vyšly dříve ve slovenštině než v češtině, takže takové dřívější bestsellery máme, ale poslední dobou jsme toho nového moc v nabídce neviděli," řekla ředitelka Jarmila Vašátková.