Některé signály jsou nicméně pozitivní. Tradiční roubenky se ve velké míře vracejí do módy. Příliš nevadí ani fakt, že někdy se tak jenom tváří.
„Řada lidí dává přednost falešným roubenkám z finančních důvodů. Zděný dům proto dřevem jen obloží. Nás však zajímá hlavně to, jak stavba zapadá do krajiny či okolní zástavby. Zásadní je celkový vzhled stavby,“ uvedla Pavla Marvanová, krajinářka z CHKO Orlické hory.
Architektura se ale v různých částech republiky liší a pro každou oblast jsou typické jiné prvky. „Stavebníci někdy zvolí podobu, která nerespektuje regionální vzory. Dům, jenž by dobře zapadl v Beskydech, se do Orlických hor vůbec nehodí,“ řekla krajinářka.
Možná je to dáno i tím, že oproti minulosti lidé více cestují. Vzor, který se jim někde zalíbí, si pak přinesou do svého regionu. Stírají se tak rozdíly mezi jednotlivými částmi napříč republikou. A nejen to. Někteří mají tendenci importovat třeba alpskou nebo severo᠆americkou architekturu.
„Nepůvodních srubů vzniklo v oblasti jen pár, ale další už rozhodně povolovat nebudeme,“ ujistila Pavla Marvanová. Vedle stavebního řešení jednotlivých soukromých staveb jsou jizvou ve tváři krajiny třeba velkokapacitní zemědělské objekty nebo komplexy podnikové rekreace, které byly v minulosti nevhodně umístěny a dnes často chátrají. Tyto dominanty vyrostly právě díky absenci regulace. Bytové domy pak narušily vesnický charakter center horských obcí.
Dnešním problémem je naopak vznik zón s nepřiměřeně velkým počtem budov, které narušují tradiční urbanistickou strukturu. Potíž je i v tom, že chráněné území končí státní hranicí. U severního souseda probíhá stavební činnost téměř bez kontroly.
Pozitivní ale je, že v Orlických horách se nenachází žádná obdoba Labské boudy, která je trnem v oku krkonošským ochranářům a dlouhé roky se spekuluje o jejím odstranění.
Přesto na Správě CHKO vědí, že socioekonomické změny přináší i jiné nároky kladené na horská sídla. Ta se stále více dostávají do pozice míst k přechodnému bydlení a rekreaci.
Krajináři dělí území do čtyř zón podle hodnoty. Třeba místa, která s poválečným vysídlením původních obyvatel znovu ovládla příroda a často patří k nejcennějším lokalitám, mají být budoucích vlivů ušetřena. Ke kompaktní zástavbě v obcích se naopak staví vstřícněji. „Přesto bychom byli rádi, kdyby s námi stavebníci konzultovali své záměry ještě před zpracováním projektu,“ doplnil David Rešl, vedoucí Správy CHKO.¨
Časté prohřešky
Nepřirozeně pestré barvy střešní krytiny nebo její lesklé provedení
Plastová okna použitá na roubenou stavbu
Špatný počet a nevhodné rozmístění oken, zejména ve štítové zdi domu
Nedodržení tradičního dělení oken nebo jeho naznačení meziskelní lištou
Okna ve vikýřích ve stejné velikosti jako v přízemí
Umístění vikýřů v rovině střechy
Nadměrný počet střešních oken
Obklady z úzkých palubek nebo plastových lamel, fasáda v červené, modré nebo fialové barvě