Facebook hýbe světem. To zjistili i žáci na Základní škole v Doudlebách, kde se učitelé setkali s problémy dětí, které se odehrávaly právě na této sociální síti. Proto se rozhodli pozvat mluvčí rychnovské policie Alenu Kacálkovou, aby tuto problematiku přiblížila také jejich rodičům.

Ivana H., maminka jedenáctileté dívky, se přišla informovat především na facebook. „Od besedy čekám to, že se o této problematice dozvím víc. Vím, že když se tam bude dcera chtít přihlásit, tak se tam přihlásí i beze mě, to neovlivním, ale abych na ni mohla alespoň nějak působit. Aby tam nepsala nějaké nesmysly, jako například kdy budeme někam odjíždět nebo kde bydlí, nedávala si tam fotky,” řekla Ivana.

„Setkali jsme se například s tím, že si děti zakládaly falešné facebooky,anonymitu volily z různých důvodů. Také jsme se dozvěděli, že legálně je facebook až od 13 let a my máme od mladších dětí z prvního stupně zprávy, že ho mají. Dokonce jim ho pomáhají zakládat rodiče, což znamená, že musejí udávat špatné datum narození. To nám samozřejmě taky vadí, protože je navádějí k podvodu,” vysvětlila Ivana Machačová, která má na starosti školní metody prevence na ZŠ v Doudlebách.

„Dále jsme zjistili, že některé naše žákyně, hlavně na druhém stupni, vystavují na facebooku své fotky, na kterých jsou spoře oděné a prohlašují se za starší,” řekla Machačová.

„Pedagogové vědí, že je to závažná tématika, proto se domluvili s rodiči a v úterý jsme uspořádali tuto schůzku. Řekla jsem jim o základních jevech, jakým jsou kyberšikana, kybergrooming a kyberstalking. Na ně jsem chtěla rodiče upozornit a říci jim, jak by měli postupovat v případě, že by zjistili, že se něco takového děje u jejich dětí,” uvedla přednášející Alena Kacálková.

Co dětem hrozí a jak se bránit

KYBERŠIKANA
- forma psychické šikany, která využívá informačních a komunikačních technologií

KYBERGROOMING
- nebezpečná internetová manipulace, v rámci které útočník usiluje o osobní schůzku s nezletilou obětí

KYBERSTALKING
- nebezpečné pronásledování

SEXTING
- rizikové sdílení a šíření materiálů sexuální povahy s použitím internetu či mobilních telefonů

RODIČE BY MĚLI:
• všímat si svých dětí
• neměli by předpokládat, že když je dítě zavřené v pokoji, tak je v bezpečí
• nejlepší je děti předem poučit a mít možnost kontrolovat je
• existují také stránky, které se dají zablokovat, rodiče také můžou dohledat historii
Tento druh šikany oběti znemožňuje obranu

JAN LAŠEK, vedoucí Katedry pedagogiky a psychologie na Univerzitě v Hradci Králové

Elektronická komunikace umožňuje nejen velmi rychlé předávání zpráv, ale dává řadě psychicky narušených jedinců příležitost zneužít tyto formy komunikace k prosazení svých mnohdy patologických záměrů. Mohou zde v zásadě beztrestně realizovat své pomluvy, pronásledování, zesměšňování či psychické týrání bez rizika osobního kontaktu „tváří v tvář“ jako u klasických forem. O to je tato aktivita nebezpečnější a oběť bezmocnější. A zde lze spatřit jádro problémů: útočící jedinec se cítí bezpečně, elektronicky „vzdálen“ od oběti, může být tedy i velmi vytrvalý, nekonečně obtěžovat a zneužívat své anonymity. Prakticky znemožňuje oběti jakoukoli účinnou obranu.

A právě pocity bezmocnosti patří v lidské psychice k těm nejhorším: nemožnost se aktivně bránit patří k nejhorším lidským prožitkům.

Pro děti jsou tyto praktiky o to nebezpečnější, že techniky obrany proti příkoří nemají dosud vypracovány a „vyzkoušeny,“ chybí jim prostě dostatečná sociální zkušenost a sebejistota, která tvoří základ této obrany. Proto jsou zranitelnější a důsledky pro jejich psychiku bývají o to horší a dramatičtější.

Lze se obávat, že bude těchto kriminálních technik přibývat, protože mnozí potenciální „autoři“ to zatím ještě nezkusili a u mladých je potřeba „zkusit“ něco nového velmi silná. Obvykle se budou domnívat (anebo později hájit) tím, že šlo vlastně jen o legraci, nicméně osobní důsledky pro oběti mnohou být fatální.

Účinná prevence bohužel neexistuje právě pro snadnou dostupnost elektronických medií, jejich všudypřítomnost a neustále se zkvalitňující provozní možnosti. I proto je bohužel obrana spíše iluzorní, i když již existují lidé, kteří byli za podobné činy odsouzeni. U dětí trestní postih neexistuje.

Je třeba, aby rodiče s tímto nebezpečím u svých dětí počítali a vytvořili doma takovou atmosféru vstřícnosti a důvěry, že dítě se nebude bát rodičům se svěřit s tím, co se mu stalo.