Význam akce umocnila přítomnost Mons. Josefa Sochy, generálního vikáře Královéhradecké diecéze, který dekrety s vyobrazením znaků a razítka osobně předával. Ještě předtím však připomněl smysl symbolů, vzniklých v převratné době informatiky a kybernetiky, kdy se zprávy a sdělení předávají jinými způsoby a na důležité listiny se už dávno nepoužívá pečetidlo. Dle jeho slov se nové znaky dotýkají skutečností daleko hlubších – erb má bohatší řeč než informace, proběhne člověkem ve všech stupních jeho existence a dotkne se rozumu, vůle, citů.
Mons. Socha také zdůraznil, že nové erby vycházejí z historie Přepych, Opočna a Dobrušky a cílem autora bylo zachytit v nich vše podstatné, co tam patří, a dále prohlásil: „Erby jsou také znamením toho, že víme, kde máme domov, protože každý z nich je jedinečný, jediný na světě. Každý je zároveň také uměleckým dílem."
V průběhu slavnosti byly nejprve zmíněny zásadní okamžiky ze života sv. Prokopa i sv. Václava a význam Nejsvětější Trojice, jimž jsou kostely v Přepychách, Dobrušce a Opočně zasvěceny.
Poté zástupci farností účastníky akce seznámili s jednotlivými erby a razítky.
Velice působivě vyzněly písně věnované sv. Prokopu, Nejsvětější Trojici a chorál sv. Václava za doprovodu varhan a sboru všech přítomných. Slavnostní fanfáry v podání Dobrušského žesťového sdružení jednotlivé akty ukončily. ⋌ (ehl)