"My jako malá obec nemůžeme stavět nic nového, můžeme jen přistavovat a opravovat. Tato akce je celkem asi za 13,5 milionů korun, 9 milionů 200 tisíc korun máme dotaci od ministerstva pro místní rozvoj. Platili jsme hrozně moc za elektřinu, topili jsme akumulačkami. Tam, kde byla zeď jen pětadvacítka, promrzala. Jak vidíte, nyní je budova masivně zateplena a vytápěna bude tepelným čerpadlem. V budoucnu bude možné napojit i fotovoltaiku. Končit budeme počátkem května. Až bude zkolaudováno, můžeme se stěhovat - měli bychom to stihnout do konce června," prozrazuje starostka Přepych Zdeňka Seidelová.

K bezbariérovému přístupu do obecního úřadu poslouží dlouhá nájezdová rampa a bude ho mít nově i pošta v jiné části budovy. Tady ji zajistí plošina, která vozíčkáře vyveze nad schodiště. Budou tu mít také vyhrazené parkování. Na obecním úřadě vzniklo WC pro hendikepované, návštěvníky, dále se v přízemí připravují tři kanceláře, technická místnost, kuchyňka a další zázemí pro personál. V prvním patře se počítá s úklidovou místností a kancelářskými a skladovacími prostory.

Z Neratova.
Pod prosklenou střechou neratovského kostela vyrostlo lešení. Čeká ji oprava

Se změnami ve vytápění se kvůli vysokým nákladům počítá i v přepyšské škole a také plánované sportovní hale, pokud na ni dojde, by mělo dodávat energii tepelné čerpadlo a solární panely.

Muzeum v ohrožení

I další instituce musí řešit nezvykle vysoké účty za energie. Jako deštenské Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel. Tu zimu si tu nyní všichni užívají na vlastní kůži.

"Máme akumulační proud, který byl vždycky nejlevnější, jenže teď se srovnal s cenou ostatních. Když jsme měli běžné roky, platili jsme okolo 80 tisíc korun za rok, letos to bude 200 tisíc korun. Jen za leden jsme platili 60 tisíc. Takže v expozicích máme nějakých 10 až 12 stupňů a provádíme v podvlíkačkách. Dnes zrovna jedu za starostou a budu řešit pořízení tepelného čerpadla. Samozřejmě nejlevnější by bylo topit dřevem, ale ekologové nám to možná zakážou, nechají to dřevo raději shnít v lese. Já mám dřeva spousty, které ani nespotřebuji ani neprodám. Ale musel bych mít člověka, který by chodil v muzeu přikládat, musel bych ho zaplatit a to už je ta elektřina levnější. Už to opravdu ohrožuje muzeum na existenci," tvrdí jeho vedoucí Bohumír Dragoun.

A chtít další peníze po obci na přilepšenou? A mohla by je vůbec dát a dokázala by tato částka zvýšené náklady pokrýt?

"Děláme tam zadarmo a naše náklady celkově jsou jen na elektřinu a na jednoho placeného člověka, kterého v muzeu máme. Všechno ostatní táhneme ze svého. I to tepelné čerpadlo budu muset zafinancovat část ze svého a část ze spolku Villa Nova, které muzeum provozuje. Musím letos našetřit. A spolek je na tom stejně, v budově, kde máme kanceláře, jsme všechno vypnuli, abychom ušetřili,“ vysvětluje vedoucí muzea.

Úsekové měření funguje v Lípě nad Orlicí od 1. března.
Nohu z plynu! Nové kamery číhají na piráty silnic v Lípě nad Orlicí

Zdražení pocítili i jiní.

„Krajský úřad má 118 milionů korun propad jenom na elektřině. A chudáci lidi, kteří dřív byli zvyklí mít energii relativně levnou a najednou mají zaplatit takovéto pálky. Vidím to, mám nájemní byty a tři byty, kde je akumulovaná energie, budeme muset dát do režimu tepelného čerpadla, ale asi během tří let, protože dřív to finančně nezvládnu. Je to těžké. V zemích jako Polsko, Maďarsko, Francie, Německo jsou lidé zvyklí, že mají svoje pole, svůj les a část populace si žije z toho, že si pokácí les a vyrábí si peletky. U nás deset procent populace má víc než hektar půdy, ale většina na ní nehospodaří, takže nemohou překlenout toto těžké období, než se to zase srovná, pokud se to srovná,“ dodává Bohumír Dragoun.