Obyvatelé Rychnovska se nebrání ekologickém zdrojům energií, při jejich zřizování však někteří narazili na nepochopitelnou byrokracii a „tradiční klacky pod nohy“.

Sluneční energie

Podobnou zkušenost má muž, který si pořídil sluneční elektrárnu, aby si její energii mohl odepisovat z vlastní spotřeby. Přeje si zůstat v anonymitě kvůli obavám z krádeže solárních panelů, jelikož už podobné pokusy zažil.

„Letos je po dotacích, ministerstvo životního prostředí dalo na vědomí, že dotace pro podobné malé instalace jsou jen ve výkupních cenách energie. Návratnost se prodloužila natolik, že budovat něco podobného už není možné,“ míní muž, který veškerou produkci své domácí elektrárny prodává ČEZu. Pro její vybudování vloni využil program fondu životního prostředí. Když jako fyzická osoba vyrobí doma nějakou energii, v elektrárně se jí vyrobí o to méně, a tím se chrání životní prostředí, zní zjednodušeně princip. „Dotace, které byly vloni, ministerstvo životního prostředí odrbalo. Zůstala jen výkupní cena, která je vyšší. Návratnost bez dotace je teď deset až jedenáct let, což je hrozné,“ je přesvědčen majitel sluneční elektrárny. Solární desky stárnou, ztrácejí účinnost, a tím se doba návratnosti investic ještě prodlužuje. Majitel sice ničeho nelituje, ale také byrokratická cesta ke zřízení elektrárny byla podle něho příliš trnitá.

Biomasa

Rokytnice v Orlických horách zřídila koncem 90. let společnost Centep, s. r. o. se stoprocentní účastí města. Tato výtopna využívá pro spalování dřevní štěpku, teplo dodává cca tisícovce lidí.

Hlavní důvod pro zřízení? Dostatek pil v okolí (většina z nich je však dnes už zavřená), a především ekologie. U štěpky město výrazně ušetří za emisní poplatky. „Máme tu tři kotle na dřevo a jeden na uhlí. Cenově jsou letos obě suroviny stejné, vloni se více vyplatilo uhlí. Když topíme dřevem, zaplatíme za emise třeba patnáct tisíc za rok. U uhlí to uděláte za necelý měsíc,“ uvádí příklad výhodnosti jednatel Centepu Roman Hirka.

V současnosti je nadbytek dřeva, na čas klesla i cena štěpky, o padesát korun na 225 Kč za kubík. „Ale to může být do konce roku úplně jinak,“ ví Hirka.

Větrné a vodní elektrárny

V Orlických horách by energii mohly vyrábět vrtule větrníků, které obci Liberk za finanční injekci nabízejí čtyři firmy. Obec uspořádala nedávno anketu, ve které se mírná většina, tj. 59,1 procenta obyvatel, vyslovila pro. Starosta Jiří Šimerda uvedl, že návrhy zvažují. Potvrdil, že větrníky nepostaví v částech Uhřínov a Rampuše, což odhlasovali zastupitelé.

„Jsme stále proti. Větrníky do krajiny Orlických hor nepatří,“ potvrzuje však názor některých obyvatel Liberku Jiřina Sedláčková. Pořídili si s manželem sluneční kolektory na ohřev vody, proti ekologickým zdrojům energie jinak nic nemají.

Větrníky ano, ale… myslí si ekolog Českého svazu ochránců přírody Jaro Jaroměř Martin Hanousek: „Větrné elektrárny by neměly zasáhnout do krajinného rázu. Také je to ptačí oblast. Mohou být potíže s tahem ptáků.“ Na větrníky se ochránci přírody dívají individuálně. „Mají přínos, ale hrozně záleží na umístění. Měl by se kvalitně posoudit jejich vliv na životní prostředí v dané oblasti.“

Jako problematický zdroj vidí Hanousek také malé vodní elektrárny. Jejich majitelé často manipulují s průtokem ve svůj prospěch: „Nenechají ho v korytě, což způsobuje obrovské škody, například na rybách, škleblích a dalších živočiších.“

DISKUZE k článku: Máte zkušenost s obnovitelnými zdroji energie? Jakou?