Čtyři měsíce života stálo Janu Jarkovskou ze Štěnkova, než se zrodil nový exponát, který se stal součástí přírodopisného muzea doudlebského zámku.

"Pracovala jsem na něm od rána do večera, musela jsem kvůli němu vystěhovat půlku obýváku," říká dnes úsměvem.

Její model provede zvyky a tradicemi východních Čech v průběhu celého roku. Nechybí na něm ani doudlebský zámek, k němuž právě míří průvod s dožínkovým věncem, za rohem vládne čilý ruch tržiště, můžete nahlédnout do apatyky, do bytu hodináře a jiných řemeslníků. Do podzimního času zavádí sklizeň ovoce, muži připravují dřevo na zimu a pak už se krajina odívá do bílého hávu. K betlému přicházejí tři králové, u chalupy děti staví sněhuláka, jinde se právě odbývá zabijačka a na sněhu dovádí masopustní průvod maškar… "Je to takový betlém, jehož součástí je přes 200 figurek z kukuřičného šustí," říká majitel doudlebského zámku Petr Dujka.

Sama Jana Jarkovská si ovšem netroufá odhadnout, kolik jich skutečně je. Jde o zatím největší model, který doposud vytvořila.

"Expozice muzea je však rozšířena také o exponáty venkova, tím největším je tu asi mandl," upozorňuje Petr Dujka a ukazuje i zrestaurované historické zemědělské stroje.

Na své si přijdou rovněž včelaři, kteří tu mají koutek, a hospodyňky. Muzeum má přitom také část věnovanou entomologii a mineralogii, vitríny představují exoty, faunu lesa, našich řek i moře.

Další expozice přibližuje myslivost, pytláctví, k vidění tu jsou divadelní loutky, historické snímky třeba z místní cihelny, tovaryšské listy, kusy kamen a krbů ze zámku, objevené na půdách, staré učebnice, řemeslná náčiní. Vitríny ukrývají také takové skvosty, jako je dochovaný sešit receptů místní zámecké kuchařky i s její fotografií. Časem zažloutlé předlohy pro krajky a historické paličkované výtvory pak dokazují, že toto umění mělo svou tradici také v Doudlebách. "Krajkářky byly nejen ve Vamberku. Třeba v 17. století bylo 58 krajkářek jenom v Doudlebách," říká autor expozic Pavel Řehák.