Točil se tady nejen výpravný historický velkofilm Bathory, Magnuskovo Stáří není pro sraby, ale i pohádka Krakonošovo tajemství, kterou diváci mohli spatřit na televizních obrazovkách premiérově loni o Vánocích. Po tomto natáčení dokonce na nádvoří zůstala jako připomínka jedna z rekvizit – ozdobná besídka. Ta však před časem musela ustoupit vysokému lešení. Pilně tu na něm pracují dělníci a restaurátoři. Část střechy je již hotová, ta další rekonstrukcí teprve projde, v letošním i příštím roce.

„Když už se dělá střecha, tak se rovnou opravují komíny, římsy, uvnitř střechy se revidují trámy a pozednice, které procházejí celým krovem, celá krytina střechy se navíc dělá znovu,“ říká majitel zámku v Doudlebách nad Orlicí Petr Dujka.

Jeho rodina se semkla a do oprav se pustila s plným nasazením: „Dostali jsme dotaci, která byla tak malá, že tímto postupem bychom rekonstrukci dělali hrozně dlouho. Proto jsme do zbytku střechy zainvestovali z vlastních zdrojů, abychom ji mohli udělat kompletní. Dá se říct, že se složila celá rodina. Dokonce jsme prodávali pozemky a také z těchto peněz opravy financujeme.“

Ze zámecké vinice.
Zámeckým vinicím u Doudleb nad Orlicí se daří, pro víno z nich už cinklo zlato

„Jsou to obrovské sumy, spolu s nutnou rekonstrukcí komínů, kdy každý jeden stojí více než milion korun. Ale doufejme, že pro další generace bude díky tomu zámek sloužit mnoho dalších desetiletí a století, jako doposud. A navíc s bezpečnou, krásnou novou střechou,“ přeje si Petr Dujka.

Letos budou dokončeny tři čtvrtiny střechy, v příštím roce ta zbylá. Komíny budou hotové už letos. Těch je na doudlebském zámku dohromady dvanáct, přičemž některé z nich bylo nutné kvůli rekonstrukci a zajištění stability hodně ubourávat a znovu vystavět. A nejde o jen tak obyčejné komíny.

„Od patky komína, to znamená od půdy nahoru, jsou vysoké osm metrů. Jsou to unikáty, podobné má zámek v Litomyšli. Lidé se sem na ně jezdí dívat z daleka, mají na sobě zdobná sgrafita. V tomto případě ojedinělá, jako jsou na celém zámku. Každý segment má jinou variantu grafiky a ta podoba se tu přenáší už po staletí. Máme tu takzvaná kobercová sgrafita, která jsou složená z kruhů a čtverců a vše je pospojováno diagonálami. Dle vize lidí v dobách, kdy byl zámek stavěn, tato kombinace tvarů odháněla zlé síly, čarodějnice,“ vypráví s úsměvem majitel zámku, jemuž samotnému v žilách koluje krev stavitelů zámku, tedy rodu Bubna-Litic.

I tím je místní zámek výjimečný. Nestává se často, aby zámek zůstal v držení jednoho rodu od doby výstavby až do současnosti, tedy až na téměř půlstoletí dlouhou přestávku za minulého režimu. Zámek, původně koncipován jako letní sídlo, byl v Doudlebách vystavěn už v roce 1590 a rodina Bubna-Litic je po celou dobu jeho jediným majitelem.

Z trampského muzea v Doudlebách nad Orlicí.  Jiří "Fred" Jedlička.
Srdce trampingu stále tepe, dveře do jeho světa otevírá doudlebské muzeum

Občas se díky rekonstrukci narazí na „poklad“. Odhalit se ho podařilo i na doudlebském zámku.

„Objevili jsme ještě dva komíny pod střechou, jeden z nich má stará původní sgrafita, jejichž podobou se dnes řídíme. A tato původní sgrafita si bude možné brzy prohlédnout důkladně. Střechu jsme osvítili, děláme tam nové podlahy a návštěvníci budou moci projít vnitřkem střechy a podívat se zblízka na trámy, které jsou třeba 400 let staré. Budeme jim k tomu podávat výklad o dřevě, mistrech tesařích, o vzácném hodinovém stroji a o tom všem, co jsme nyní udělali a co je pod střechou k vidění. Chtěli bychom to stihnout do příští sezony. Bude to samostatný prohlídkový okruh na objednání,“ prozrazuje novinku sezony 2024 Petr Dujka.

Není přitom vyloučeno, že se návštěvníci podívají i do jiných, zatím neznámých zákoutí zámku. Až v budoucnu dojde na vyčištění zámeckých sklepů, možná se skupiny s průvodcem jednou vydají na prohlídku také do nich.

Za minulého režimu přitom doudlebskému zámku hrozila demolice. „Se zámkem nebylo počítáno, že bude otevřen pro veřejnost a byl na něj vypsán demoliční výměr. To bylo v 50. letech. Ale vápenná omítka, kterou byly stěny zámku zaházeny, odpadávala a začala se odhalovat sgrafita, jak se ukázalo, v našich končinách absolutně unikátní. Tak se stalo, že zámek zůstal v seznamu památek, které zůstanou pro veřejnost otevřené. Sgrafita vlastně zachránila zámek před demolicí,“ líčí nejponuřejší historii doudlebského zámku jeho majitel.

Zdroj: Deník/Jana Kotalová

Oprav se prý zámek dočkal i v těchto smutných časech: „Ale prováděly se takovým tím halabala způsobem. Jen to, co bylo potřeba, velmi zbrkle a necitlivě. Když se například obměňovala střecha, původní šindelovou krytinu nahradila bobrovka, přičemž na váhu bobrovky nebyla střecha vypočítána. Krovy tedy začaly praskat. Všechno se muselo znovu vyztužit, my jsme tyto ,pseudoopravy‘ nyní složitě odstraňovali.“

I v dalších částech zámeckého areálu je stále co dělat, už několik měsíců tu pracují mimo jiné i dlaždiči. U zámku byla už před časem dokončena restaurace, jejíž součástí je i venkovní posezení. Pod bývalou tvrzí pak vznikl vinný sklípek, v němž budou moci návštěvníci ochutnávat zdejší víno ze zámeckých vinic. A před kolaudací má penzion.

„A v tomto domě budeme bydlet,“ upozorňuje Petr Dujka na vedlejší budovu a na vysvětlenou dodává: „V zámku, dá se říct, se dlouhodobě bydlet nedá, ten je vyhrazen pro návštěvníky.“

Zdroj: Deník/Jana Kotalová

Veřejnosti se zámecké brány v Doudlebách nad Orlicí otevřou opět v dubnu, sezona poté tradičně potrvá až do konce října. Během většiny roku zde navíc jednou měsíčně probíhají i populární farmářské trhy. „A mezitím je samozřejmě stále co dělat. Práce na zámku nekončí nikdy,“ uzavírá Petr Dujka s úsměvem, ve kterém je dobře znát i vědomí odpovědnosti za více než 430 let zdejší rodinné historie.