Pro všechna zvířata obecně platí, že není vhodné, natož užitečné pokoušet se zachraňovat zdánlivě opuštěná mláďata. „Nejvíc vrhů srnčího se očekává v druhé polovině května a začátkem června, první ojedinělé vrhy jsou ale už na počátku května,“ upozorňuje předseda mysliveckého sdružení Rychnov nad Kněžnou Josef Novák.

Smutná sklizeň

I když se matka od mláděte vzdálí, neznamená to, že ho opustila. „Bohužel období vrhů srnčího se kryje s dobou sklizně pícnin a sečení luk, což znamená smutný konec pro některé mladé, které srna ještě nevodí a jsou dosud v zálehu. Vzhledem k tomu užíváme světelné i zvukové rušičky, alobalové třepetalky, procházíme pole se psy a vyháníme srnčí,“ vysvětlil Josef Novák.
Už koncem března se rodí mladí zajíci, přičemž zaječí samice má i tři až čtyři vrhy od jara do podzimu. V toku jsou nyní bažanti, takže lze vidět kohoutky, jak si vodí dvě nebo tři slepičky. Ty pak sedí 24 dní na vejcích, jichž je kolem dvanácti až patnácti. Bažantí slepička je hlavně první týden hnízdění citlivá na vyrušení, poté, když je takzvaně pevně zasedlá, hnízdo na chvíli při nějakém ruchu opustí, ale pak se vrátí,“ popisuje dění v lese v období jara Novák.

Bachyně útočí zřídka

Mladé mají touto dobou i bachyně, první vrhy jsou už v únoru. Z rozzuřených matek prasete divokého prý není nutné mít velký strach. „Když se přiblíží k jejímu zálehu pes, bachyně vyrazí a dělá spíš jen hluk, jejich útoky jsou spíš výjimečné,“ doplňuje předseda myslivecké komise. Myslivci mají nyní v popisu práce sanace krmelišť po zimě. Prostory kolem krmelce je nutné vyčistit, shrabat zbytky suchého krmiva, popřípadě vystříkat nehašeným vápnem.