Popularizace vamberecké krajky by městu pomohla. „Pokud by se naše krajka zviditelnila, pro Vamberk by to znamenalo velký přínos. Zvýšil by se turistický ruch a díky tomu by se tu mohly rozvíjet i služby, které by kromě turistů samozřejmě využívali také místní. Oživení bychom pochopitelně přivítali,“ říká místostarosta Vamberka Rudolf Futter.

Umělecká tradice dlouhá téměř 400 let

Historie paličkování ve Vamberku a okolí sahá do 17. století, kdy ho zde zavedla jako robotní povinnost Magdaléna Grambová pocházející z belgických Flander. Dnes tu tradice stále žije i díky krajkářské škole, která letos oslaví 130 let od svého založení.

„Chceme, aby se dostalo do povědomí lidí, jak je krajka pro tento region důležitá a že zájem o paličkování v současnosti stoupá. Naši školu dnes navštěvuje 49 dětí a 95 dospělých,“ pochlubila se jedna z vyučujících Jana Langová.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje je velmi krátký. Jsou v něm jen Východočeské loutkářství a Tradice generačního předávání krajkářství na Vamberecku. „Budeme usilovat, aby se paličkování z Vamberka dostalo až na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO,“ řekl hejtman Jiří Štěpán.

Prvním krokem je zápis na národní seznam. Zda v něm vamberecké krajkářství zakotví, rozhodne ministerstvo kultury do konce letošního roku.

„Větší šanci mají nadnárodní projekty"

Ministr kultury Antonín Staněk zavítal do Vamberka při úterní návštěvě kraje. Muzeum krajky ve Vamberku bylo jeho poslední zastávkou. Myšlenku na zapsání krajkářství na seznam UNESCO podpořil, podle něho má však větší šanci na zápis na seznam světového kulturního dědictví, když je součástí nadnárodního projektu. Tradice totiž přetrvává také na Slovensku.

„V současné době nemá příliš velkou šanci uspět jednotlivá země. Větší šanci mají nadnárodní projekty. Proto vítám informaci, že úsilí o zapsání na listinu UNESCO je nadnárodní. To je téma, kterému se chci věnovat na ministerstvu kultury," řekl Antonín Staněk.