K těm nejcennějším na zdejším nalezišti patří silo ze začátku starší doby bronzové, z doby 1 800 let před naším letopočtem.

"Nálezy z této doby jsou zaznamenané nejblíže u Hradce Králové, když se kopal předchozí úsek dálnice. Únětická kultura tam měla velká sídliště a na Rychnovsku jde o vůbec první takový nález. V silu jsme nalezli poměrně hodně keramiky, mazanici a také zlomek bronzové únětické sekerky. Jde tady o nejlépe datovatelný nález," upozorňuje archeoložka Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou Martina Beková.

Na obydlí z této doby sice archeologové u Domašína nenarazili, ale Martina Beková má pro to vysvětlení: "Silo nebývalo přímo u domu, bylo to něco, co bylo potřeba zachránit, když například vesnice byla napadená. Ukrývalo strategickou zásobu jídla a především osiva. My tady máme odkrytý relativně úzký pruh půdy, takže se obydlí mohou ukrývat kdekoli tady v poli a my je nevidíme."

Pro kulturu starší doby bronzové je typické, že již používá komplikovanější kov, kdy je třeba slévat dva materiály dohromady. Bronz je slitinou mědi a cínu. Nebyla to již činnost, která se dala dělat podomácku. Vede k vyčleněním speciálních skupin řemeslníků, které mají speciální znalosti. "Jinak se stále jedná o zemědělce, kteří žijí v obydlích lehčí konstrukce, v našem prostředí ze dřeva, zhotovují keramiku, která slouží na jídlo a na uchovávání různých komodit, jak potravin, tak ostatních," vysvětluje Martina Beková.

Další objevy vedou ještě hlouběji do dávné minulosti, do období 2,5 tisíce let před naším letopočtem.

"To, co tu vidíme, je konstrukce typická pro střední eneolit. Toto je žlábek, do kterého byla zapuštěná dřevěná konstrukce, a uprostřed kůl, byl nosný pro konstrukci střechy," popisuje archeoložka pozůstatky stavby čtvercového půdorysu.

Okolo ní je rozmístěno hned několik takzvaných kůlových jamek. "Předpokládám, že kůly nesly přesahující střechu, která tvořila širší zázemí. Tento typ obydlí je typický pro párové rodiny, které se vytvářejí v pozdní době kamenné. Takto zachovalý půdorys domu z té doby na Rychnovsku ještě neznám," zdůrazňuje význam nálezu Martina Beková.

Jak poznamenává, byl to zásadní rozdíl oproti předchozímu období. Pro něj bylo charakteristická větší dlouhá obydlí s více ohništi, v němž žil širší rod pohromadě.

Pravěká dílna

Opodál skupinka dělníků a dělnic prozkoumává půdu v odkryté polozemnici, také z pozdní doby kamenné. "Našli jsme jen nějaké kameny," hlásí jedna z nich a podává je archeoložce. Jak se ukazuje, nejsou to obyčejné kameny. Jsou to kusy zrnotěrek, jakýchsi pravěkých mlýnků, což naznačuje, že se tu mlelo obilí. Našlo se tu také několik střípků keramiky.

"Je to stavební konstrukce, která je zčásti zahloubená pod terén. Předpokládáme, že tyto polozemnice nebyly primárně určeny pro bydlení, ale že to byly spíš výrobní objekty, dílny, sloužily jako ochrana před počasím," říká Martina Beková.

Další nálezy nejen pro ni, ale i pro další archeology zůstávají zatím velkou hádankou: "Nalezli jsme zvláštní, úzké podlouhlé objekty, s nimiž si nevíme rady. To samé jsme objevili v Opočně. Jedna z interpretací je, že to jsou jámy na činění kůže, ale jestli to tak bylo, nevíme. Proto odebíráme vzorky pro chemické rozbory, abychom se z nich pokusili něco zjistit."

Stavba obchvatu čeká

A není to jediné překvapení, které tu na archeology čekalo. "Vykopali jsme částečně narušenou kostru. Předpokládáme, že by se nález mohl vztahovat k válečným událostem. Víc ale budeme vědět, až budeme mít v ruce antropologický posudek," dodává Martina Beková.

Stávající úsek budoucího obchvatu archeologové opouštějí. Už minulý týden začali prozkoumávat další, aby stavba mohla pokračovat co nejdříve.