Trest domácího vězení (TDV) byl do české justice zaveden s účinností od 1. ledna 2010. Pro pachatele znamená alternativu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, jehož výkon probíhá ve věznicích. Oproti tomu výkon TDV probíhá v bydlišti odsouzeného a finanční náklady státu při zajištění řádného výkonu tohoto druhu trestu jsou tak výrazně nižší. Je nutno také zmínit, že odsouzení jsou povinni uhradit náklady spojené s výkonem TDV (paušální částka 50 korun na jeden den).

Jako další výhody oproti nepodmíněnému trestu odnětí svobody lze zmínit nenarušení sociálních vazeb odsouzeného či možnost setrvat v pracovním poměru a zajistit si tak příjem pro případné hrazení škody oběti trestného činu.

Trest domácího vězení může soud uložit pachateli přečinu (tj. nedbalostního trestného činu, případně úmyslného trestného činu s horní hranicí trestní sazby do pěti let), a to v rozsahu až na dva roky. Dobu, kdy musí odsouzený setrvat ve svém obydlí, určí soud s přihlédnutím k poměrům pachatele (například pracovní doba, zajištění péče o děti, návštěvy bohoslužeb apod.). Soud může odsouzenému k TDV uložit též přiměřené povinnosti či omezení (například zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek).

V případě, kdy odsouzený nevykonává ve stanovené době uložený trest, případně jeho výkon jinak maří, může soud přeměnit TDV v nepodmíněný trest odnětí svobody (jeden den nevykonaného TDV se poté počítá jako jeden den odnětí svobody).

Stejně jako v případě trestu obecně prospěšných prací, i u TDV pracuje PMS s klienty zpravidla již v přípravném řízení (tj. do konečného rozhodnutí soudu), kdy provádí šetření v místě bydliště klienta, zjišťuje denní režim klienta, poučuje klienta o podmínkách a způsobu výkonu TDV a v neposlední řadě přebírá od klienta písemný slib k řádnému výkonu případně uloženého trestu TDV, když bez tohoto slibu není uložení TDV možné. Poté, kdy je již TDV odsouzenému pravomocně uložen, provádí PMS namátkové kontroly, tj. zjišťuje, zda se odsouzený nachází ve stanovené době v místě bydliště a plní případné další povinnosti. V případě zjištění porušení pak o tomto informuje soud. Ke kontrole odsouzených není v současné době využíván elektronický monitorovací systém, avšak jeho zapojení ministerstvo spravedlnosti do budoucna předpokládá.

Trest domácího vězení na Rychnovsku• Od zavedení trestu domácího vězení (1.1.2010) vyhotovila PMS RK na základě podnětu soudu či státního zastupitelství celkem 44 zpráv posuzujících vhodnost uložení tohoto druhu trestu

• Za dobu existence tohoto druhu trestu v právním řádu ČR dohlížela PMS RK na 15 uložených trestů – z nichž 4 tresty byly řádně vykonány, 4 tresty byly přeměněny na nepodmíněný trest odnětí svobody 
a 7 trestů bylo zrušeno amnestií prezidenta republiky

• Celkem bylo uloženo 149 měsíců domácího vězení, tj. v průměru cca. 10 měsíců u jednoho trestu

• Pracovníci PMS RK provedli v rámci dohledu nad uloženými tresty domácího vězení celkem 300 kontrol

• V 7 případech byla poškozenou fyzická osoba, z nichž ve 4 případech poškozená osoba reagovala na nabídku spolupráce ze strany PMS RK a navázala s PMS spolupráci

Ačkoliv je tento druh trestu poměrně „mediálně známý", je nutno říci, že zajištění řádného plnění tohoto trestu představuje pro PMS pouze menšinovou část náplně její činnosti, mnohem více je PMS zatížena činností např. v případech uložených dohledů či trestů obecně prospěšných prací.

Díky trestu se musel vzdát i alkoholu

Rychnovsko – Také v dnešním seriále přinášíme příběh ze života, který dopomohl odsouzenému zbavit se závislosti na alkoholu.

Pan František po požití alkoholických nápojů, kdy již nebyl schopen ovládat své jednání, napadl pana Jiřího a způsobil mu otřes mozku. Hrubě se choval i k ostatním návštěvníkům restaurace, včetně přivolané policejní hlídky. Na středisku probační a mediační služby (PMS) v průběhu konzultace ke zjištění podmínek pro případné uložení trestu domácího vězení (TDV) své jednání doznal a uvedl, že se stydí za to, jak hloupě se choval.

Pan František uvedl, že nemá odvahu jít se omluvit panu Jiřímu osobně, proto zaslal poškozenému alespoň omluvný dopis s tím, že je připraven nahradit panu Jiřímu vzniklou škodu (poškozený nakonec po panu Františkovi ničeho nežádal).

Jelikož se nejednalo o první případ, kdy se pan František dostal do problémů se zákony po konzumaci alkoholických nápojů, navrhla PMS, aby současně s uložením TDV stanovil soud klientovi povinnost zdržet se po dobu výkonu TDV konzumace alkoholu či jiných návykových látek.

Za spáchání přečinu opilství byl odsouzenému uložen TDV na dobu šest měsíců, současně soud akceptoval doporučení PMS a uložil uvedené omezení zdržení se konzumace alkoholu, případně jiných návykových látek.
V průběhu všech namátkových kontrol byl odsouzený zastižen v místě bydliště a též nebyla provedenými testy zjištěna přítomnost alkoholu ani jiných návykových látek v těle klienta.

Odsouzený v průběhu výkonu TDV doložil PMS potvrzení o uhrazení poplatku za pobyt na protialkoholní záchytné stanici, kam byl převezen po spáchání trestného činu, za který mu byl uložen TDV.

V průběhu závěrečné konzultace na středisku PMS klient uvedl, že TDV byl pro něho spásou – zbavil se závislosti na alkoholu a současně si zvelebil byt, když dny nuceně trávené doma vyplnil malováním pokojů a jinými úpravami v bytě.