V letošním roce se výstava vrátila poslední srpnový víkend opět do domku F. L. Věka, a to s velkou novinkou, kterou byl doprovodný program. Ten tvořil program pro děti, prodej perníčků, medu a dalších produktů pěstitelů, sobotní akce „loučení s létem“ s koncertem Sboru z hor a nedělní prezentace zmenšených modelů osobních automobilů a autoveteránů v květech.

Slaměné dekorace Jiřinky a Jiříka na zahradě u domku F. L. Věka pro tuto příležitost vytvořila Eva Kolenová společně se sestrou.

Pěstováním jiřinek se zabývají Kolenovi již od roku 1995. Nejprve pro vlastní potěšení, od roku 2002 se zúčastnili i mnoha velkých zahrádkářských výstav ve východních Čechách, například na zámku v Pardubicích, Zahradě východních Čech v Častolovicích a v Muzeu Boženy Němcové v České Skalici. Poslední roky vystavují již jen na Jiřinkových slavnostech v České Skalici. Od roku 2020 ale pořádají vždy poslední srpnový víkend vlastní výstavu jiřinek v Dobrušce.

Z pohádkové stezky, která byla součástí Kačenčina loučení s létem.
U Deštného tančily víly, na lesy halekal hejkal. Kačenka se loučila s létem

„Expozice si aranžujeme sami a snažíme se propagovat jiřinky i při jiných příležitostech, jako je například výzdoba stolů na posvícení a srazech rodáků v Mělčanech a podobně. Nejvíce květů máme k dispozici od poloviny srpna. Náš současný sortiment tvoří zhruba 70 odrůd. Pěstujeme spíše odrůdy se střední velikostí květů, to je 10 až 15 centimetrů, které se dobře hodí na malá aranžmá na stůl nebo do váz. Oblíbené máme jiřinky ze skupiny pomponek a balek, většinu sortimentu tvoří dekorační jiřinky,“ sdělila Eva Kolenová.

Podle společných znaků se odrůdy jiřinek dělí do několika skupin. Jsou to kulovitě kvetoucí jiřinky (balky), pomponkovité jiřinky, dekorační a kaktusovité jiřinky, semikaktusovité jiřinky. Kromě jiřinek, které nelze zařadit do žádné ze skupin, rozeznáváme ještě jiřinky jednoduše kvetoucí, dále pivoňkovité, anemonkovité a leknínovité.

Největším problémem při pěstování jiřin je sucho, protože se musí často zalévat, a pak přezimování hlíz, aby je nenapadly myši a jiní škůdci.

Srpen 1968 v Rychnově nad Kněžnou.
Srpen 1968 na Rychnovsku: tanky, protesty i popelnice na legitimace SČSP

První zmínku o výstavě jiřin v Dobrušce objevil mělčanský kronikář, příbuzný Kolenových, v Pamětní knize dobrušského děkanství. Výstava jiřin, ovoce a obilnin okresů opočenského a novoměstského se uskutečnila v Archlebových sadech a v sokolovně 14. až 16. září 1928. Zajímavé je, že byla spojena s kurzem zavařování a zužitkování ovoce. O výstavu se zasloužil zejména místní okrašlovací spolek, spolek jiřinkářů a sokolové. Výstava se těšila velkému zájmu návštěvníků a na jejich přání byla prodloužena do 18. září.

Zda se podobná akce v Dobrušce opakovala, to není známo. Až téměř po sto letech se uskutečnila první zmíněná výstava Kolenových v bývalé Hájkově kovárně.

Tradiční slavnosti zpestří i jiřiny z Mělčan

Po dobrušské výstavě chystají Kolenovi účast na největší jiřinkářské akci v kraji, Jiřinkových slavnostech v České Skalici, které mají tradici již od 14. září roku 1837.

Slavnosti mají své kořeny v období národního obrození v první polovině 19. století. Vlastenecký a buditelský význam těchto akcí zdůrazňovala účast českých spisovatelů, umělců i představitelů společenského života. Navštívili je například Bedřich Smetana či Ludovít Štúr. V letech 1837 a 1844 se zúčastnila slavností i Božena Němcová, poprvé jako manželka Josefa Němce, podruhé již v roli nadané básnířky.

Do programu Jiřinkových slavností nedomyslitelně patří výstava jiřinek v Muzeu Boženy Němcové, letos konaná ve dnech 8. až 10. září. V areálu muzea a na maloskalické tvrzi můžete zhlédnout tisíce řezaných květů i výsadeb.

Součástí Jiřinkových slavností i je anketa návštěvníků o titul Královna Jiřinkových slavností. Cílem ankety je vybrat nejpřitažlivější odrůdu z jiřinek vystavených ve sklepeních maloskalické tvrze. Vybraná odrůda se pak stává symbolem jiřinkových slavností následujícího roku.

Bude to letos jiřina z Mělčan?

Jiřinka (Dahlia variabilis) roste planě v horách Mexika a Střední Ameriky. Její semena poslal do Evropy roku 1785 ředitel botanické zahrady v Madridu Vincent Cervantes a o pět let později z nich ředitel tamní královské botanické zahrady vypěstoval první evropské jiřiny. Ze Španělska se jiřinky šířily po celé Evropě, do Čech však byly dovezeny na počátku třicátých let z Německa. Průkopníky pěstování a šlechtění jiřinek v Čechách se stali venkovští vlastenci a buditelé, vůdčí osobnosti českého veřejného života první poloviny 19. století. Ti stáli u zrodu nejstarší jiřinkářské společnosti na světě – Jiřinkového spolku královéhradeckého kraje se sídlem v České Skalici, který byl slavnostně vyhlášen na první jiřinkové slavnosti dne 14. září 1837 v Malé Skalici.