„Jedná se o celkem sedmačtyřicet kusů lípy srdčité rostoucích na městském hřbitově ve čtyřech stromořadích. V minulosti se na lípách provedl hluboký sesazovací řez, který se z technologického hlediska klasifikuje jako trvalé poškození stromu. Řezy byly vedeny až na úroveň hlavních větvení ve výšce asi pěti metrů. Dále byly lípy ponechány bez zásahu. V současnosti korunu stromů tvoří již značně zesílené sekundární výhony rostoucí po obvodu starých řezných ran. Po sesazovacím řezu vznikly otevřené dutiny, vlivem masivního průniku patogenů a povětrnostních podmínek někde i podélné
trhliny na kmeni, které lípy nedokážou uzavřít. Kombinace stále sílících výhonů s postupujícími degenerativními procesy v kmeni může velmi pravděpodobně vést do budoucna ke statickému selhání stromů. Hrozí odlomení částí nebo pád celých stromů,“ uvedl arborista Roman Hanuš.

Stromy je tedy nutné na konci jejich vegetačního klidu ořezat. Cílem řezu je zejména nenechat přerůst sekundární výhony do stádia, kdy by se mohly vylomit vlastní vahou.