Chcete–li si užít delší důchod, pak máte šanci – pokud jste se narodili a žijete na východě Čech. Vyplývá to z uveřejněné analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ), věnované naději na dožití v jednotlivých okresech České republiky.
„Základním ukazatelem je takzvaná naděje dožití, také označovaná jako střední délka života, která nám říká, kolik let má průměrně před sebou osoba s určitým datem narození,“ uvedl Vladimír Polášek, autor studie.
Například muž, který se narodil a žije v Hradci Králové, může prožít v průměru o čtyři roky delší život, než jeho vrstevník na Karvinsku. Pardubickým, hradeckým a jičínským ženám, v průměru se dožívajícím osmdesátky, mohou závidět ženy ze severních Čech. Na Chomutovsku, Mostecku nebo Teplicku umírají totiž ještě před sedmasedmdesátým rokem.
Přesto nelze tvrdit, že muž pocházející z Hradce Králové a žena z Pardubic s jistotou oslaví po padesáti letech manželství zlatou svatbu.
Vypočítávaná délka života zavisí na mnoha faktorech. Podle statistiků ji v jednotlivých regionech ovlivňuje především kvalita životní prostředí. Proto se na chvostu tradičně umísťují okresy severních Čech a severní Moravy. „Nemyslím si, že hlavním předpokladem delšího života je životní prostředí. Třeba v Praze je mnohem horší, ale přesto se tam lidé dožívají nadprůměrného věku v porovnání s jinými regiony, třeba Šumavou,“ uvedl Rudolf Poledne z pražského IKEM.
Dalšími faktory vedle životního prostředí jsou i vzdělanost a s ní související vykonávaná práce, a také sociální prostředí obyvatel. „Především koncentrace vzdělanějších lidí jednoznačně podle našich studií ovlivňuje průměrnou délku života v regionech. Umíme doložit, že u lidí s vyšším vzděláním jsou rizikové faktory u kardiovaskulárních i nádorových onemocnění mnohem menší,“ dodal Rudolf Poledne.
V závěru dvacátého století se tak mezi dvaceti okresy s nejvyšší nadějí dožití při narození objevily u mužů i u žen výhradně okresy východních Čech, jižní Moravy a jižních Čech spolu s okresy Hlavní město Praha a Šumperk.
Srovnání současných údajů s těmi z doby před dvaceti lety navíc ukazuje, že průměrná délka věku u mužů i žen se stále zvyšuje.
Osvěčený recept na dlouhověkost by mohla prodávat nejstarší Východočeška Marie Báčová. Ta má ve svém rodném listě uveden u data narození letopočet 1900. „Hodně česneku, nejen jako přísadu do jídla, ale i samotný,“ říká v listopadu stosedmi letá žena.
Naproti tomu Rudolf Poledne doporučuje denně 500 gramů ovoce a zeleniny, minimum živočišných tuků, především bílé maso, udržení BMI (index tělesné hmotnosti) pod hranicí 25 a vyloučení uzenin z jídelníčku.