Potvrdil tak rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2005.
Rychnovský soud se opětovně začal případem zabývat letos v květnu, poté co Ústavní soud loni v březnu vyhověl stížnosti podané dědičkou původních majitelů Kristinou Colloredo-Mansfeldovou, a uvedl, že listiny, které žalobkyně nově předložila, by mohly přinést příznivější rozhodnutí. Následně obnovu řízení povolil rychnovský i hradecký soud.
Colloredo-Mansfeldová se vydání zámku domáhá už téměř čtvrt století – od roku 1991. Na pár let se zámek dokonce vrátil do její správy.
Její právní zástupce Tomáš Nahodil Deníku sdělil, že se proti rozhodnutí odvolá ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Soudce Ondřej Rott ke svému rozhodnutí uvedl, že byl vázán výkladem pojmu rasová perzekuce nálezem Ústavního soudu z roku 2004. „Důkazy, které žalobkyně předložila, nemohly vést k závěru, že konfiskace, která proběhla v roce 1942, byla důsledkem rasové perzekuce, jak je vykládána Ústavním soudem," zdůvodnil rozhodnutí Rott.
Zámek zkonfiskovali v roce 1942 nacisté. Po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.