Dívčí koleda má své hluboké kořeny především v rychnovském regionu. V jiných místech České republiky často ani nevědí, že taková tradice existuje.
Pamětníci však tvrdí, že i tady se pomaličku ale jistě zvyk vytrácí. „Ještě před dvaceti lety byly vždy v neděli čtrnáct dní před chlapeckou koledou, tedy Velikonocemi, ulice plné malých holčiček, slečen a dokonce dospělých žen. Ty chodily s tradičními pomlázkami a koledovaly úplně stejně jako za čtrnáct dní nato chlapci. Zvyk se sice udržuje dál, ale kolednic rapidně ubývá,“ řekla k tradici důchodkyně Milena Nosková z Vamberka. Ona sama chodí na koledu, na své tři syny a vnuky.

Koledují školačky

Nejvíce kolednic je ve školním věku, zhruba do dvanácti let. „Je to prima. Chodím každý rok. Navštěvujeme spolužáky a kamarády. Všude dostaneme něco dobrého. Většinou se pak doma s bráškou rozdělím,“ svěřila se Eliška Dostálková, malá kolednice z Rychnova nad Kněžnou.

Drahá tradice?

„Tradice je to krásná, ale trochu leze do peněz. Dneska jsou sladkosti a také vajíčka moc drahé. Máme kluka a holku, takže co přinese dcera domů, tak dobré dvě třetiny pak schovávám zase na koledu klučičí. Děti si to ale moc užívají. Znám už pár lidí, kteří raději někam ujedou nebo neotevírají, než by rozdávali nadílku. To je škoda,“ prozradila své poznatky Natálie Kosová.

Přestože opravdu v ulicích není vidět příliš mnoho dospělých žen, některté z nich tradici ctí doslova. „Jsme parta, která se chytá každé legrace. Známých je mnoho a hlavně jsou po různých vesnicích, takže poslední roky jezdíme na koledu autem. Je nás pět, takže se za volantem po roce střídáme. Musím říct, že to je hodně náročné. Všude něco dobrého nalejí. Pokud to jen trochu jde, bereme si hned na následující den volno,“ sdělila čtyřicetiletá kolednice Iveta Vohralíková z Dobrušky.