Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží zabránit zneužívání státního příspěvku na zaměstnávání zdravotně postižených spoluobčanů. Ačkoliv rychnovský Úřad práce podobné problémy neregistruje, zdejší chráněné dílny nevědí, co s nimi bude. Zaměstnavatelé totiž tvrdí, že zpřísněný zákon nic neřeší a snížení částky je likvidační pro nevýrobní dílny.

Dobré zkušenosti

„O případech, kdy postižený zaměstnanec byl šizen na penězích, které za něj dostával jeho zaměstnavatel, jsem slyšela od kolegyní z úřadů z okolních regionů, ale u nás podobné špatné zkušenosti nemáme,“ reagovala na dotaz vedoucí oddělení trhu práce při ÚP Hana Kasperová a doplnila, že v regionu funguje několik chráněných dílen, které zaměstnávají 80 postižených občanů. S těmito pracovišti má však Úřad práce jen dobré dlouholeté zkušenosti.
Nárok na příspěvek má ten, kdo zaměstnává více než 50 procent občanů se zdravotním postižením. „V případě statutu chráněné dílny však musí být překročeno šedesát procent. Zaměstnavatel ale může navíc využít i příspěvek na provoz dílny, jehož výše však již není dána zákonem,“ vysvětlila vedoucí pracovnice.

Stovky klientů

Také Martin Gálus, vedoucí rychnovského Centra pro zdravotně postižené Královéhradeckého kraje, podobné problémy vylučuje. „Dochází k nám asi 350 klientů, kterým nabízíme zdarma i odbornou poradenskou činnost. S podobnými případy jsem se za osm let, co zde pracuji, doposud nesetkal. Za problém spíše považuji snížení výše příspěvku. Myslím si, že v regionu není moc chráněných dílen a tyto škrty jejich aktivity jistě nepodpoří,“ míní Gálus.

Petr Hepnar, jednatel opočenské společnosti San, která sbírá a demontuje elektroodpad, je stejného názoru. „Zaměstnáváme šest postižených. Současná situace pro nás není likvidační jen proto, že jsme výrobní chráněnou dílnou, a tudíž nejsme výhradně odkázáni na státní příspěvek,“ reagoval na dotaz.

Nezaniknou chráněné dílny?

Ministerstvo práce a sociálních věcí bojuje proti zneužívání státních příspěvků na zaměstnávání postižených spoluobčanů, ale snížením částek komplikuje existenci podobných iniciativ. „ Nový zákon je likvidační pro nevýrobní chráněné dílny. Kdo bral peníze na mrtvé duše, tak o ně pouze přijde, ale poctivý zaměstnavatel se dostane na hranici existence. Navíc ještě ani v tuto chvíli nevíme, jak se bude platit první čtvrtletí. Prováděcí předpis totiž zatím nikdo nezná,“ poukázal Petr Hepnar z opočenské chráněné dílny. „Teď je zaměstnávání těchto lidí již na zváženou,“ míní další zaměstnavatel, Jiří Králíček z Abakusu.