Věřili byste, že na svém strategickém místě na vrcholu Šerlich v nadmořské výšce 1019 metrů nad mořem stojí Masaryčka, jak chatu důvěrně nazývají domácí, už téměř devadesát let? Opravdu.

Ještě pozoruhodnější je ovšem fakt, že základní kámen výrazné stavby na jednom z nejvyšších bodů hraničního horského pásma byl položen 14. června 1924, tedy přesně před devadesáti lety.

Pocta prezidentovi

Významné výročí by stálo za připomenutí nejen ze strany majitele, tzn. Klubu českých turistů, ale třeba i obce, v jejímž katastru se nachází.

Vždyť nese jméno našeho prvního prezidenta a byla po něm pojmenována v roce, kdy oslavil 75 let. Více zviditelněn by mohl určitě být i poměrně pohnutý osud samotné stavby.

Nic takového se bohužel nechystá. Dokážeme dnes oslavovat kdeco, ale významné regionální události nám, ke škodě věci, unikají. Pojďte si tedy oživit historická fakta alespoň s Rychnovským deníkem.

Chata stojí na místě bývalé horské osady Scherlichgraben, založené na přelomu 17. a 18. století. Dodnes najdeme na vrcholové louce a v nejbližším okolí některé z chalup, jejichž obyvatelé se živili dřevorubectvím, tkalcovstvím, pastevectvím a ještě jedním velice zajímavým „řemeslem" – pašeráctvím.

Plech místo šindele

Pro vybudování se rozhodla valná hromada Klubu českých turistů v Hradci Králové dne 12. února 1921. Projekt zpracoval brněnský architekt Bohuslav Fuchs. Stavitelem byl královéhradecký František Capoušek a materiál na stavbu se připravoval u Šerlišského mlýna. Horský vzhled zvyšoval šindel, který původně kryl střechu, později však tuto krytinu nahradil plech. Jinak zůstal vnější vzhled chaty po celou dobu prakticky beze změny.

Práce trvaly 15 let

Právě dnes tedy uplyne devadesát let od položení základního kamene: „Stalo se to zásluhou odboru KČsT v Hradci Králové, jenž již před pěti lety pojal myšlenku postaviti na Šerlichu chatu Masarykovu a letos jí uctívá 75. narozeniny našeho milovaného presidenta. Chata ta je spolu uměleckým dílem, které bude důstojně representovati českou turistiku oproti skromné pruské chatě na Vrchmezí. Chata ta znamená, že česká turistika definitivně opanovala hory Orlické a nemůže již ze svého panství býti vytlačena," připomínal ve svém projevu k otevření chaty dr. Jindřich Štemberka, propagátor turistiky v Orlických horách, politik a na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu.

Stavební práce trvaly 15 měsíců a náklady prý dosáhly 967 tisíc korun. Slavnostní otevření pro veřejnost se uskutečnilo 14. září 1925 pod patronací Aloise Jiráska. Význam události jasně dokumentují další Štemberkova slova: „Budou to slavné dny na horách Orlických od příští soboty do pondělka. Pod protektorátem drahého Mistra Aloise Jiráska vzdá celý kraj Orlický na hranici dvou říší hold svému prvému presidentovi. Tisíce a tisíce očí bude se v těch dnech upírati k poletující československé vlajce na Šerlichu. Po letech ještě budou o těch dnech vykládati bílí dědové smavým vnoučatům. Šťastni, jimž dopřáno pracovati na díle tak velikolepém!"

Deset let po zprovoznění chaty pojmenované po nejvýraznější osobnosti historie československého státu byla na Šerlichu zřízena meteorologická stanice a před budovou odhalena prezidentova busta od Leoše Kubíčka. Dřevořezby jeho bratra Josefa se nachází uvnitř budovy a zdobí masivní sloup uprostřed jídelny, na němž je z jedné strany znak Hradce Králové a z druhé Strom života se znakem KČST. Pod stropem je reliéf vousatého horala, dodatečně označeného za dobrého ducha hor Rampušáka.

Od roku 1935 slouží asfaltka protínající zhruba ve vzdálenosti 250 m od chaty horské sedlo. Velké záchytné parkoviště hned vedle vozovky je ročně cílovou stanicí tisíců motorizovaných návštěvníků a od 31. května až do konce září sem opět míří několik linek oblíbených cyklobusů. A tak, pokud náhodou i vy vyjedete během tohoto červnového víkendu na hřebeny našich hor, zajděte z piety i k Masarykově chatě. Její téměř devadesátiletá existence s poměrně pohnutým příběhem si to zaslouží.

A čím si tedy prošla? Dne 21. září 1938 ji přepadli nacisti, pokus o vypálení jim naštěstí nevyšel. Počátkem října 1938 byla ale evakuována a přejmenována na Hitlerbaude. V průběhu války se zde ubytovávaly rodiny fašistických pohlavárů a zotavovali ranění piloti, nacházelo se tu i středisko Hitlerjugend.

Masaryčku osvobodila Sovětská armáda až 10. května 1945. Tím skončily její válečné peripetie, ale zakrátko přišly další. Na začátku padesátých let musela být přejmenována na „chatu ČSTV na Šerlichu", aby pak zažila ještě dvojí změnu názvu. K tomu původnímu se, snad s konečnou platností, vrátila v roce 1990, kdy se na své místo vrátila také busta 
T. G. Masaryka. Spolu s vámi, kdo si bez této dominanty nedovedete Orlické hory představit, věříme i my, že se tak stalo naposledy.