Po staletí byla uctívaným místem židovského obyvatelstva Rychnova nad Kněžnou a okolních vesnic. Než přišla druhá světová válka. Přišly perzekuce Židů a na podzim roku 1941 byla uzavřena i synagoga. Město ji koupilo od Zentralstelle für jüdische Auswanderung, chtělo na jejím místě postavit budovu okresní nemocenské pojišťovny. Koncem následujícího roku pak byl zbytek inventáře synagogy převezen do pražského Ústředního židovského muzea. Více než stovka židovských obyvatel Rychnova a okolních vesnic byla deportována do Terezína.

„V roce 1943 nechala městská rada zlikvidovat vnitřní zařízení synagogy, která se stala místem zábav a střelnicí německých důstojníků, ubytovaných v blízkém hotelu Puchwein. Z několika rychnovských rodáků, kteří přežili, nezůstal v Rychnově natrvalo snad žádný. Vystěhovali se do izraele, Austrálie a USA. Opuštěná synagoga byla v 50. letech využita jako skladiště a prodejna topného plynu národního podniku Benzina, který v roce 1960 žádal o její demolici, protože chátrající stavba prý ohrožovala bezpečnost a zdraví jeho zaměstnanců,“ popisuje Arno Pařík v jednom ze svých článků pohnutou historii rychnovské synagogy, která je dnes židovským muzeem a Památníkem Karla Poláčka.

Ze židovského hřbitova v Dobrušce.
Válka semlela zkrachovalého dobrušského obchodníka i Poláčkova špeditéra Wachtla

Rychnovská synagoga je jednou z židovských památek, kterou mohou zájemci navštívit tuto neděli 13. srpna u příležitosti Dne židovských památek, a to mezi 9. a 14. hodinou.

Ta původní, požárem zničená, pocházela z poloviny 17. století, v roce 1782 ji nahradila nová, ale v roce 1830 také vyhořela a obnovena byla v klasicistní podobě. Později prošel její interiér modernizací. Bohoslužby se v ní konaly do druhé světové války, kdy byla zpustošena a lépe se jí nevedlo ani za minulého režimu.

Rekonstrukce do původní podoby se dočkala v letech 1993 až 1995, od té doby slouží jako muzeum. Její hlavní část je věnována historii a památkám šesti židovských obcí v regionu. V synagoze pak najdete také část věnovanou životu a dílu rychnovského rodáka Karla Poláčka.

Hradecká stopa
O rekonstrukci samotného aronu se původně neuvažovalo. Na podzim 1994 však byly nečekaně objeveny části aronu ze synagogy v Hradci Králové, které některý ze souvěrců zachránil před likvidací v roce 1967. Ačkoli netradičně řešený  hradecký aron pochází z doby daleko mladší, dochovaná spodní část se čtyřmi sloupy a dvířky odpovídala svými rozměry zcela přesně danému prostoru v rychnovské synagoze. Tato okolnost rozhodla o jeho rekonstrukci, byť v poněkud zmenšeném měřítku. /Zdroj: Arno Pařík/

Kameny zmizelých byly představeny ve středu odpoledne při vzpomínkovém setkání, které bylo zahájeno v rychnovské synagoze.
Prvních 15 kamenů zmizelých upomíná na tragické osudy rychnovských židů

V neděli se otevře rovněž židovský hřbitov v Rychnově nad Kněžnou, kde se nalézá asi 400 náhrobních kamenů z let 1690 až 1942. Navštívit ho bude možné mezi 10. a 17. hodinou. V tomtéž čase může zajít také na židovský hřbitov a do synagogy v Dobrušce, která je součástí expozice Vlastivědného muzea.

Většina židovských památek na území Česka zanikla během druhé světové války a v důsledku poválečných emigračních vln.

„Synagogy a židovské hřbitovy byly opuštěny a chátraly. Během druhé světové války bylo nacisty vypáleno a zbořeno nebo v závěrečných bojích zničeno na 70 synagog. Dalších 105 synagog bylo zbořeno během čtyřicetiletí komunistického režimu. Hřbitovy a jiné památky byly soustavně a systematicky ničeny. Teprve po listopadu 1989 bylo možné poprvé přikročit k dokumentaci a záchraně zbylých památek. Do dnešní doby se tak dochovalo kolem 200 synagog a 370 židovských hřbitovů,“ připomínají organizátoři Dne židovských památek.

Kameny zmizelých přibyly v ulicích Dobrušky, ve čtvrtek byly odhaleny a lidé mohli při té příležitosti společně uctít oběti holocaustu.
Dalších šest kamenů zmizelých připomíná oběti holocaustu z Dobrušky

Do Dne židovských památek je mimo jiné zapojeno i 15 nedávno rekonstruovaných objektů z projektu Revitalizace židovských památek 10 hvězd. Zájemci je mohou navštívit za zvýhodněné vstupné. Akci pořádá Židovská obec v Praze ve spolupráci se Správou budov a hřbitovů a. s. Matana, Federací židovských obcí v ČR a s dalšími regionálními partnery. Konání Dne židovských památek je podpořeno příspěvkem Nadačního fondu obětem holocaustu.