Děti od 2 do 15 let běžely závody ve svých věkových kategoriích, rodiče, prarodiče, sourozenci i domácí mazlíčci je podporovali před i během zdolávání tratě a díky dobrovolnému startovnému se k radosti pořadatelů plnila kasička bankovkami, které poslouží na úhradu rehabilitačního pobytu pro malou holčičku.

Vládla úžasná atmosféra. Některé rodiny zastupovaly dokonce tři generace – vedle dětských závodníků, mamka s taťkou a ještě děda s babičkou. Přesně tak to bylo v případě Ondry, Štěpána a Vašíka s čísly 57, 82 a 83. Všichni tři kluci přistoupili k Dětské míli nanejvýš zodpovědně a dokonce den předtím poctivě trénovali.

Na startovní čáře napětí houstlo. Doprovod byl mnohdy nervóznější než samotní běžci. Těm nejmenším rodiče několikrát opakovali, na kterou stranu vlastně musí běžet. Vše šlo stranou, jakmile však padl výstřel. Závod začal - našli se takoví, kteří usoudili, že nejrychleji se dostanou do cíle v náručí svého doprovodu, další zakopli těsně před cílovou páskou, některé tak zaujali povzbuzující diváci, že zapomněli, proč vlastně běží… Nic z toho nevadilo a nezabránilo tomu, aby každý kluk a holčička dostali diplom a sladkou odměnu za účast. Těm nejrychlejším se nakonec houpaly na krku krásné medaile.

Stupně vítězů ale nakonec symbolicky patřily všem dohromady. Městu Opočno, týmu pořadatelů, několika stovkám účastníků a především jejich štědrosti a sounáležitosti s holčičkou, která potřebuje pomoc.