Dějepis hlavně v zábavné formě. O to se většinou snaží dnešní učitelé historie, i když samozřejmě klasické biflování nemůže jít stranou a vědět, jaký státní svátek se slaví, musí být samozřejmostí.

„Snažíme se dějepis dětem více přiblížit. Například včera jsme měli, vzhledem k podzimním prázdninám a nedělnímu svátku, na programu soutěž ve znalosti historie. Přijeli k nám polští přátelé, se kterými jsme v kontaktu už deset let, a vytvořili jsme smíšené týmy. Děti měly za úkol třeba sestavovat mapu, dávat dohromady texty, skládat obrázky a byly tam samozřejmě i základní historické otázky," vysvětlila Iva Přibylová, ředitelka základní školy v Borohrádku.

Podle ní je taková soutěž  jedním ze způsobů, jak dějiny žákům přiblížit tak, aby to nebyl jenom výklad při hodinách. „I při hodině to lze zábavněji, myslím si ale, že naše děti vědí, proč zrovna 28. října máme státní svátek," říká ředitelka, podle které čím jsou dějiny starší, tím je baví víc.

Naopak ředitel rychnovského gymnázia Petr Kačírek přiznává, že studenty baví spíše moderní historie, tedy dvacáté století. „Tam je totiž nějaký dosah. Když se budeme bavit o arabsko-izraelských vztazích a válkách, které byly v šedesátých letech, tak ty vztahy vidí v televizi i dnes. Samozřejmě záleží také na učiteli, jak dokáže nadchnout," uvedl Petr Kačírek.

Když se blíží nějaký státní svátek, tak se vždy ve škole baví o tom, proč se slaví, a to i když jsou na programu jiné věci. Speciálně učitelé dějepisu a občanské výchovy to zdůrazňují.

„I když se snažíme najít nějakou zábavnější formu výuky, jako jsou pracovní sešity s doplňovačkami, praktické ukázky textů, které třeba zkouší číst ve staročeštině, stále je to předmět, kde děti musí hodně přemýšlet. Je to více o povídání, nejenom o dívání se na video," připomíná Petr Kačírek.

I na základní škole v Deštném se snaží děti zaujmout, a tak používají interaktivní tabule, zapojují filmy i beletrii. Pokud si totiž přečtou nějakou beletristickou knihu o vzniku republiky nebo o válce, lépe si představí, jaké to bylo.

„Nyní máme nového, spíše konzervativního dějepisáře, se kterým, s nadsázkou řečeno, nebudou děti vyrábět samopal. Spíše se orientuje na výklad a pomůcky, než na něco zkušenostního," řekla ředitelka Hana Pavlíčková, podle níž se státním svátkům věnují spíše v občance než v dějepise. Tam si ho vysvětlí nebo se třeba ukazují mapy, jako u nedělního svátku.

Zdejší děti prý nejvíce baví pravěk a konec devatenáctého a dvacáté století. Období mezi tím už pro ně není tak zajímavé. Buď musí být žáci zapálení, nebo je spíše zaujmou jednotlivosti.

Díky znalostem dějepisu se žáci lépe orientují v dnešním světě

TEREZA PAVLÍČKOVÁ
historička z Muzea a galerie 
Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou

Jak by se mohla stát výuka dějin pro studenty přece jen trochu atraktivnější?
Myslím si, že dějiny obecně jsou nesmírně zajímavé. Záleží však 
na tom, jakým způsobem se s nimi děti seznamují. Většina lidí si pod slovem dějepis představí především strohé letopočty. Mnohem poutavější a užitečnější přitom je, když se školáci dozvídají o tom, jak žili lidé v mnohých stoletích před námi a jaký vliv mají dávné události na dnešek.

Řekla byste, že je dějepisu ve školách věnovaný dostatečný prostor?
Myslím si, že ano. V rámci možností má dějepis ve školách dostatečný prostor. Otázkou spíš je, kolik času se věnuje jednotlivým obdobím dějin. Nepovažuji za zrovna ideální stav, když se celý rok probírá pravěk a starověk, zatímco na dějiny dvacátého století někdy zbývá už jen velmi málo času, a proto se někdy nestihnou probrat uceleně.

Z jakého důvodu je výuka dějepisu důležitá? Co si z ní mohou studenti odnést do budoucna?
Kvalitní výuka dějepisu pomáhá studentům zorientovat se 
i v dnešním světě. Historie se totiž skutečně opakuje.

ČTĚTE K TÉMATU TAKÉ: NÁZOR: „Posel" vzdělávání 
se asi někde pozapomněl a ANKETA: Proč je 28. října svátek a baví vás dějepis?