V čem si tu příroda uchovala svou výjimečnost a jedinečnost?
Z dálky vypadají Orlické hory jako jednolitá lesnatá hradba. Při blízkém pohledu je ale vidět, že je jejich krajina členěná hlubokými údolími bystřin a říček. Jejich nivy zjara provoní neobvykle rozlehlé koberce bledulí. Po celé oblasti se horská příroda harmonicky prolíná s lidskými aktivitami. A to je dobře.
Bez přispění člověka by byly Orlické hory porostlé téměř souvislými lesy. Přestože byla většina z nich přeměněna člověkem na smrčiny, nalezneme tu ukázky krásných bučin, suťových lesů či olšových luhů. Díky péči hospodářů vznikly už před staletími louky či pastviny, z nichž některé jsou dodnes pestré a hostí vzácné druhy rostlin i živočichů. Udržet tuto pestrost krajiny je smyslem chráněné krajinné oblasti.

Co Orlické hory poznamenalo nejvíce?
V minulosti to bylo například velkoplošné zalesnění pozemků opuštěných po odsunu obyvatel Sudet. To výrazně změnilo tvář zdejší krajiny. To ale proběhlo ještě před vyhlášeních CHKO. V současnosti to je něco úplně jiného. Dnes hory ovlivňuje výstavba a snaha o komerční využití krajiny. Jednotlivci či společnosti obchodují s pozemky, následně se je snaží zastavět, a to často na nesmyslných místech. Dneska se nestaví chalupy pro vlastní rekreaci, ale pro prodej anebo pronájem.
Dalším jevem je pak nedostatek citu pro výběr vzhledu stavby, s ohledem na její okolí. Setkávám se s investory, kteří chtějí stavět moderní prosklené stavby mezi tradičními roubenkami. A když většina staveb ctí tradiční proporce a materiály, tak jsou takové výstřelky viditelnější a ruší celkový dojem z výstavby. Takže dnes krajinu ovlivňuje snaha o její podnikatelské využití.

Miloň Čepelka
V Opočně vzniká dokument o Miloni Čepelkovi

Co za posledního půlstoletí z fauny a flóry v této oblasti vymizelo, nebo naopak znovu se objevilo?
Jak jsem řekl již v úvodu, změny se dějí neustále. Některé druhy mizí, některé přicházejí nebo se vracejí. Příkladem je vlk.

Jak se na jeho návrat díváte? Je to důvod k radosti, nebo se mají farmáři bát podobně jako na Broumovsku, kde před jejich útoky neochrání ani elektrické ohradníky a další zabezpečení?
Návrat vlka vyvolává v lidech emoce, a to jak kladné, tak i záporné. Ale to bylo asi vždy. Lidé měli respekt před jeho vytrvalostí a houževnatostí a zároveň do něj promítali řadu záporných vlastností, jak známe z pohádek. Mě osobně jeho návrat do středoevropské krajiny překvapil. Je unikátní, když se samovolně navrací živočich, který byl v minulosti člověkem vyhuben.
Zároveň jeho návrat vnímám jako příležitost k diskuzi nad modelem, kdy by mohl být vlk trvalou součástí naší přírody. Pro naši krajinu jsou důležitá jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak i vlci. Ti pomáhají snižovat stavy spárkaté zvěře, která působí škody lesníkům i zemědělcům. Stát hradí škody, které vlk na hospodářských zvířatech působí, poskytuje také dotace na zabezpečení stád. Klíčové pro další soužití totiž je, aby se vlci nenaučili chodit do ohrad.

Jak se daří přírodu Orlických hor chránit před nepůvodními druhy?
Taková ochrana před novými druhy nejde úplně zařídit. V přírodě neustále existuje pohyb, migrace - druhy se šíří samovolně a navíc řada druhů je do nových míst dopravena člověkem nechtěně - například semena rostlin s materiálem nebo na vozidlech. Horské prostředí má jistou výhodu v tom, že zde panují ztížené podmínky pro život, proto se zde většina nových druhů dále nešíří. Přesto jsou některé druhy problematické a pak je otázkou dobrého monitoringu a hospodaření, aby se dařilo jejich šíření omezovat.

Ilustrační foto
Dodržujte značení, vyzývají rolbaři v Orlických horách

Co byste Orlickým horám popřál do roku 2021?
Rád bych naší CHKO nejen do nového roku popřál pevné zdraví - tedy zdravou přírodu a malebnou krajinu, rozumné vlastníky a hospodáře, kteří v krajině žijí a pracují a vnímavé návštěvníky, kteří si budou vážit místního dochovaného dědictví.