Díky televizi a různým časopisů jsou už známy sledování některých jedinců za pomoci připevněné vysílačky i jejich cesty za africkou Saharu a zpět.

Čápy může sledovat každý, doba pokročila

Podrobnějšího sledování příletů čápů veřejností je však záležitostí poměrně nedávnou, kdy se této činnosti věnovali zpočátku jen nadšenci pro ornitologii.

Doba pokročila a tak se dnes může zapojit každý, počínaje dětmi ve školách, v přírodovědných kroužcích přes pracující a konče třeba u důchodců na procházkách či a maminek s kočárky a dětmi na pískovištích nebo v parku.
Na internetové adrese České ornitologické společnosti www.cap.birdlife.cz  se samozřejmě dozvíte více a po registraci se pak můžete aktivně zapojit do sledování a průzkumu databáze.
Přínos přinesou i vaše fotografie, pokud se vám nějaké podaří nasnímat a můžete je využít nejen jako doklad pozorování, ale i přihlásit do fotosoutěže.
Čáp bílý i černý je totiž podle ornitologické společnosti vyhlášen ptákem roku 2014.
I na našem okrese můžeme několik hnízd najít  Některá jsou sice opuštěná, jiná na svého majitele znovu čekají.
U čápů se nejprve vrací samec, pak po několika dnech teprve samice. Nejznámějším, léta pozorovaným hnízdem je lokalita v Častolovicích.

DOBŘÍ LETCI
Na území ČR žijí dva druhy čápů: čáp bílý a čáp černý.

Čápi jsou velcí ptáci s dlouhým a silným zobákem, dlouhýma nohama i krkem a velkými a širokými křídly. Jsou to dobří, vytrvalí letci, při letu je krk natažený rovně dopředu.

Druhy, které žijí v chladnějších oblastech, jsou tažné, před zimou odlétají do teplých krajin.

Čáp bílý:
Na české poměry je to poměrně velký druh, jeho váha se pohybuje v rozmezí 2,3 – 4,4 kilogramů, průměr je kolem 3,5 kilogramů, samice jsou o něco menší.

Čápi bílí dosahují výšky 95–105 centimetrů, rozpětí křídel je 155–165 centimetrů. Ve zbarvení převažuje bílá barva, konce letek jsou černé, zobák a dlouhé nohy červené, u mladých jedinců tmavé. Na rozdíl od volavek mají čápi při letu natažený krk. Typickým zvukovým projevem čápů je klapání zobákem.

Čápi se vyskytují na vlhkých loukách, polích, okrajích vod, preferují otevřenou krajinu, často se však nacházejí v blízkosti lidských obydlí. Nejznámější čapí potravou jsou žáby, patří sem ale i další obojživelníci, také ryby, plazi, hmyz a jeho larvy, hraboš.

Kdysi tam čápi sídlili na zámku, ale dnes je sledované hnízdo na ul. Husova a Školní. Další hnízdo poblíž Rychnova   nalezneme na střeše starého pivovaru v Rychnově – Habrové, jiné je  ve Slemeně, ve Vamberku na budově bývalých kasáren (vidět je z opačné strany nábřeží), pak v Solnici, v Opočně a Rokytnici v Orlických horách.
Jejich daleko více, což si můžete lehce zjistit na mapě na zmíněné webové adrese.
Po kliknutí na zvolený bod se otevře okno, kde je o každém hnízdě podrobná mapka, podle které hnízdo najdete, dále podrobný popis, pozorování a další údaje.

Po zaregistrování a úpravě vašeho profilu se můžete pustit do sledování a zápisu příletu čápa bílého. (Pozn. Ke dni 30.3.2014 na Rychnovsku dosud žádný přílet, ale u Lanškrouna jsou už dva. Je tedy nejvyšší čas nastražit oči!) Na území ČR kromě něho žije ještě čáp černý, ale pokud vím, tak  jeho přítomnost v podhůří Orlických hor zaznamenána dosud nebyla. Čápi bílí na hnízdě.

Zapisovat lze také přílet jiných druhů

Dá se samozřejmě sledovat a zapisovat přílet a chování i ostatních druhů ptáku, a to nejen na Rychnovsku, ale po celém území Česka.
Vaše pozorování můžete zaznamenat do faunistické databáze ČSO  na další webové stránce s touto tématikou, na www.Birds.cz.
Tam lze (můžete si vybrat) evidovat např. kdy je pták spatřen, co dělá, zda hnízdí nebo je na lovu apod.
Namátkou můžu uvést třeba volavky  na zámělském rybníku, sovy na potštejnském hradě, vlaštovky (ty už jsou asi také na cestě), strakapoudi ve Včelném lese  a další běžné, ale i vzácné  a chráněné  druhy ptáků v lesích a  na polích.
Děti se pak mohou zaměřit na ptáky ve větších městech, na sídlištích, v parcích nebo prostě všude ve volné přírodě. Další poslové jara
Technický svět pokročil a při jeho vývoji se občas pozapomíná i na prostředí, ze kterého se člověk jako přírodní druh vyvinul.
Je tedy namístě nejen přírodu chránit, ale i studovat, aby se o ní naši potomci dozvěděli co nejvíce.
A k tomu může přispět i vaše pozorování ptáků, ale i jiných střípků přírody, počínaje kapkami rosy, barvou listů a motýlích křídel a konče skalními masívy, rozlehlostí polí a lesů nebo mraky nad našimi hlavami.  (alf)