Podle starosty Českého Meziříčí Josefa Panenky se jedná o první incident, který se v cukrovaru stal.

Jak uvedl ředitel závodu Josef Světlík, cukrovar pochází z roku 1871 a skrytá kanalizace by mohla být dokonce ještě starší. „Potrubí pravděpodobně bylo svedeno do řeky. Pod zeminou jsme objevili kanál, který tekutému vápennému mléku umožnil do vody prosáknout,“ komentoval situaci Světlík. Ihned po incidentu prý kanály byly zabetonovány, aby k dalšímu podobnému problému nedošlo.

„Vápenka byla dříve jinde, v tomto místě je přestěhovaná nově a myslím, že lidé z cukrovaru opravdu netušili, že nějaká soustava kanálů tam je,“ uvedl starosta Českého Meziříčí Josef Panenka. Zároveň také popřel, že k problému, který nastal v sobotu, kdykoliv předtím došlo. „Událost se stala prvně. Problémy s úhynem ryb tu v minulosti byly, ale příčinou byl nedostatek vody nebo málo kyslíku v ní,“ dodává starosta. Kolik látky do řeky uniklo, zatím není známo. Na plavicím kanálu není žádné měřicí zařízení, a proto se uniklé množství jen obtížně zjišťuje. Sankce, které cukrovar čekají, krajská inspekce životní prostředí stanoví po zahájení správního řízení tento týden.

Třebechovickým rybářům vzala Dědina dvě tuny ryb

TŘEBECHOVICE POD OREBEM - Místní vyznavači Petrova cechu vysadí na jaře do Dědiny podle svého jednatele Zdeňka Blažka násadu stejného druhového služení, jaké v řece žilo.

Sobotní otrávení řeky Dědiny vápenným mlékem z českomeziříčského cukrovaru město pod Orebem neohrozilo. Třebechovičtí rybáři však přišli o tuny ryb. Dědina je v sedmikilometrovém úseku mezi Českým Meziříčím a Ledcemi mrtvou řekou.

Němec: Mělčany by pomohly

Starosta Třebechovic Jiří Němec říká, že havárii město sledovalo, neboť Třebechovice jí byly bezprostředně ohroženy.
„Důsledky této ekologické katastrofy, tedy postižení říčky Dědiny, dosáhly až k hranicím našeho města. Zasažena je hlavně místní část Polánky, další tok řeky je relativně v pořádku. Chtěl bych dodat, že v současné době se jedná o výstavbě vodního díla Mělčany, které by zabránilo tomu, aby Třebechovice ještě někdy zažily hrozivé povodně jako v roce 1997 a 1998. Kdyby už přehrada byla v provozu, určitě by zvýšený průtok následky havárie podstatně zmírnil. Tím chci výstavbu vodního díla Mělčany podpořit,“ uvedl Němec.

Doslova zděšen současným stavem Dědiny je trenér třebechovického družstva kadetů v lovu ryb udicí, které se v létě stalo absolutním mistrem světa, Jan Jarkovský. „Na nedělní brigádě, kdy naši členové odstraňovali uhynulé ryby, jsem nebyl, ale v každém případě je to škoda. Dědina, na níž byly vynikající rybolovné a přírodní podmínky, je teď mrtvou řekou,“ povzdechl si.

Stejný názor má také jednatel třebechovické místní organizace Českého rybářského svazu Zdeněk Blažek. Podle jeho odhadu potrvá deset let, než bude situace v Dědině stejná jako před havárií. Uvedl, že mrtvou řekou je Dědina hlavně nad Ledcemi. „U Polánek už byl v řece život, v neděli jsme to procházeli,“ řekl Blažek. Odhadl, že v řece uhynulo kolem 20 metrických centů štik, úhořů, bílé ryby, cejnů, kaprů a dalších druhů ryb. Třebechovičtí rybáři chtějí do Dědiny na jaře nasadit mladé ryby stejného druhového složení, jaké tady žilo do havárie.

Martin Černý, Jiří Košťák

 

Předchozí informace o úniku vápenného mléka do řeky Dědiny: Uniklá látka z cukrovaru usmrtila v řece stovky ryb (klikni)